Oslavenec Vladimír Kratina prožil bouřlivý život a zkusil si i vězení!

Charismatický herec Vladimír Kratina zítra oslaví své jednasedmdesáté narozeniny. V poslední době jsme jej mohli vidět v oblíbených seriálech Zoo nebo Polda. Jeho život však nebyl vždy procházka růžovou zahradou…

Vladimír Kratina (70) se narodil v Praze, ale dětství strávil na Křivoklátsku, v jeho dvanácti letech se pak rodina přestěhovala do Ostravy. Tam Kratina studoval na gymnáziu, zároveň hrál na bicí a kytaru ve studentské beatové kapele, pro kterou také komponoval. Po maturitě se rozhodl pro DAMU. První divadelní angažmá strávil v Divadle Vítězného února v Hradci Králové později jsme jej mohli vídat v menších divadlech jako bylo Činoherní studio v Ústí nad Labem, Studio Ypsilon nebo nakonec Činoherní klub v Praze Hostoval i v Národním divadle. Mužný zjev Vladimíra Kratiny jej předurčil k rolím drsných a statných chlapů, takové postavy ztvárňoval nejen na jevišti, ale také před kamerou. V roce 1999 pověsil herectví na hřebík a zkusil štěstí v podnikání. Produkoval lední revue Mrazík a zkoušel se prosadit jako folkový zpěvák. Nakonec se před kameru vrátil a dal šanci i českým seriálům.

Drsná zkušenost ve vězení

Za komunismu šel herec z průšvihu do průšvihu. V roce 1972 byl nařčen z výtržnictví a hrozil mu konec herecké kariéry. Během májových oslav měl znesvětit sovětskou vlajku, kterou měl strhnout z divadelního studia DAMU. „Dostal jsem obuškem, narvali mě do tepláků a strčili do cely. Hrozilo mi osmnáct měsíců natvrdo,“ přiznal herec. Bachaři s ním nejednali zrovna v rukavičkách. Zažil fyzické útoky a psychický teror fanatické prorežimní prokurátorky. I přes svou nezdolnost si traumatické vzpomínky v sobě nese dodnes. Nebýt jeho profesora Oty Skleničky, který se za něho tenkrát přimluvil a získal pro něj milost od tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody, dopadlo by to s ním nejspíše hodně špatně. „Část trestu jsem si odseděl v ruzyňské věznici, pak mě naštěstí pustili. Byla to hodně drsná zkušenost,“ poznamenal k tomu Kratina.

Přišel o dceru

První manželkou herce Vladimíra Kratiny byla loutkoherečka Šimona Součková (72), kterou si bral krátce po studiích. Brzy nato se jim narodila dcera Marie. Vztah jim ale nefungoval, každý měl o budoucnosti zcela odlišné představy a následoval rozvod. Šimona si našla nového partnera, se kterým se rozhodla emigrovat do Francie. S sebou si vzala i jejich dceru. Jemu ale nic neřekla. „Když Mařenka chodila do druhé třídy, jeli s novým přítelem mé bývalé ženy do Jugoslávie v létě na dovolenou. Po návratu jsem si Mařenku bral jako obvykle a mezi vyprávěním se mi prořekla, že byli někde v horách a chytli je vojáci. Evidentně chtěli utéct a pohraničníci je vrátili. Tušil jsem tedy, že se něco děje. Další rok jsem jako otec musel podepsat papír, že souhlasím s výjezdem dcery do ciziny. Dostali doložku do Španělska. Říkám: ‚Hele, já vím, že tam zůstanete.‘ Tvrdili, že ne, ale stalo se. Nakonec se usadili ve Francii,“ svěřil se Kratina. Po dceři se mu stýskalo, za totality se s ní vídat nemohl. Jeho život byl v té době jako neřízená střela. „Byla to složitá situace, nelehká doba, ale tehdy jsem žil dost naplno. Nebyl tím, kdo by sám od sebe ženy lovil, spíše se nechával sbalit. Na nezájem dam si rozhodně nemohl stěžovat.

Pařby ukončila láska

Dvanáct let si užíval nezávazných vztahů, pak ale poznal tu pravou. Vystudovanou zdravotní sestru Jitku (58), se kterou se v roce 1992 oženil a je s ní šťastný dodnes. Narodily se jim dvě dcery: Dominika (31) a Sofie (20). „Do své ženy jsem permanentně zamilovaný. Už léta. Prožíváme pořád vášnivou lásku, žena má své vášnivé slovní výlevy a já jí vášnivě oponuji,“ prozradil s úsměvem Vladimír Kratina. Vystudovaná zdravotní sestra má ale panickou hrůzu z nemocnic a její seznam zaměstnání je skutečně pestrý, nejkurióznější je inspektorka výtahů. Nyní je už dvacet let ženou v domácnosti a stará se o teplo domova a dcery Dominiku a Sofii. Kratina má rád společnost a ženy, nehodlá se jich vzdát ani v pokročilém věku. Oba ale věří, že je důležité, ke komu se muž vrací. Herec je už i dědečkem, a tak má o zábavu postaráno.