Počítá se do důchodu studium nebo doba na úřadu práce? Má přivýdělek vliv na výši starobního nebo invalidního důchodu? Z čeho se vlastně skládá důchod? A proč důchody nerostou všem stejně? Ohledně výše důchodu a jeho výpočtu panuje mnoho nepřesných informací a mýtů. Podívejme se na nejčastější.
Z čeho se skládá důchod
Důchod (starobní i invalidní) se skládá ze dvou částí, a to základní a procentní výměry. Ta základní je pro všechny stejná a činí 10 % průměrné mzdy v ČR. Letos činí základní výměra 4040 korun. Procentní výměra tvoří obvykle větší část důchodu a odvíjí se od celoživotních výdělků a odpracovaných let. Všechny hrubé výdělky, ze kterých se odvádělo důchodové pojištění, se zprůměrují a přepočítají na výpočtový základ.
Základní pravidlo
Platí jednoduché pravidlo. Čím vyšší byly výdělky, tím je vyšší výpočtový základ. Čím více odpracovaných let, tím větší část z tohoto základu bude tvořit procentní výměru důchodu.
Nejčastější mýty
- Důchod dostane ve stáří každý. Jedná se o častý a velmi nebezpečný mýtus. K získání nároku na starobní důchod je potřeba splnit současně dvě základní podmínky, a sice dosažení zákonem stanoveného důchodového věku (nyní tolik diskutované téma) a získání potřebné doby důchodového pojištění.
- Pro výši důchodu je rozhodující výdělek za posledních deset let. Tak tomu bylo do r. 1995. Od r. 1996 se však pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu.
- Brigádou si zvýšíte důchod. Jak kdy. Záleží, jestli brigáda zakládá účast na sociálním pojištění. Například, jestliže si na DPP vyděláte u jednoho zaměstnavatele do 10 000 Kč hrubého měsíčně (včetně), sociální pojištění se vám neodvádí, tudíž na váš důchod to nebude mít žádný vliv. Pokud si měsíčně vyděláte nad tuto sumu, sociální pojištění se vás již týká. Obdobné platí u DPČ, akorát limit pro placení pojistného je 4 000 Kč hrubého měsíčně a více.
- Důchod se počítá z čisté mzdy. Naštěstí pro nás občany se důchod počítá z hrubé mzdy. U zaměstnanců se pro výpočet důchodu vychází z hrubých ročních příjmů, u OSVČ z ročního vyměřovacího základu. Navíc dochází k násobení koeficienty mzdového nárůstu, aby se zohlednila inflace a růst mezd.
- Doba studia ve věku od 18–26 let se počítá do důchodu. Od r. 2010 se přestalo studium do odpracované doby počítat. To může být problém zejména pro studenty VŠ, kteří díky studiu začínají pracovat později, přičemž v současnosti je potřeba odpracovat minimálně 35 let. Proto se studentům může vyplatit pořídit si brigádu zákládající odvod sociálního pojištění. Studium před r. 2010 se nehodnotilo jednotně. Do konce r. 1995 se započítalo plně studium do 18 let a po 18. roce života jen prvních 6 let studia. Jeho započitatelná doba se však zkracovala na 80 %. V období 1996–2009 se započítávalo jen prvních 6 let studia po 18. roce života, a to opět 80 %.
- Vyloučená doba se do důchodu nepočítá. Naopak, vyloučená doba se do důchodu započítává. Jedná se např. o dočasnou pracovní neschopnost, péče o dítě do 4 let věku nebo závislou osobu. Jedná se o tzv vyloučené dny, které se odečítají od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků, díky čemuž je tento průměr vyšší.
- Doba strávená na úřadu práce se počítá do důchodu. Doba vedení v evidenci úřadu práce, po kterou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let (resp. jednoho roku, jde-li o dobu před dosažením věku 55 let). Doba, po kterou tuto podporu pobíral, se započítává v celém rozsahu. Obě tyto doby jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 %.
- Pokud pobíráte invalidní důchod a zároveň pracujete, zvýšíte si tak sumu tohoto důchodu. Není to tak, protože invalidní důchod se prací nezvyšuje. Invalidní důchod se nepřepočítává za práci vykonávanou souběžně s jeho pobíráním. Samotné zvýšení invalidního důchodu přichází v úvahu pouze při zvýšení stupně invalidity. Práce vedle invalidního důchodu však může pozitivně ovlivnit nárok na budoucí starobní důchod. Musíte z ní ale odvádět sociální pojištění. U invalidního důchodu I. a II. stupně, na rozdíl od stupně III, je vyloženě nutné vykonávat práci, která zakládá sociální pojištění, např. zaměstnání na zkrácený úvazek, brigádu na DPP nebo DPČ s odváděním tohoto pojištění (viz výše) či být OSVČ.
Zdroj: MPSV
