ČESKO – Od počátku roku 2022 se Evropa potýkala s energetickou krizí. Panovaly obavy z nedostatku zemního plynu a nakonec začala prudce zdražovat i elektřina. Mnoha lidem tak zálohy vzrostly do astronomických výšin, takže nakonec do situace musel vstoupit stát a zavést tzv. cenové stropy. Do jejich výše hradili ceny za energie zákazníci, vše nad stanovenou hranici pak dofinancoval stát. Někteří si ale z obav o budoucnost vysoké ceny zafixovali – a ty teď, resp. s počátkem roku 2024 – nejspíš čekají nové problémy. Ceny energií totiž progresivně klesly a již se pohybují hluboko pod stanoveným stropem. A ten navíc právě s novým rokem oficiálně skončí…
Další problém na obzoru
Vzhledem k naprosto bezprecedentní situaci, která loni na trhu s energiemi panovala, není divu, že někteří podlehli svému strachu a obavám a i rekordně vysoké ceny si ve smlouvách zafixovali na dobu dvou i tří let. Dle odhadů se jedná o desítky až stovky tisíc lidí. A těm samozřejmě počátkem nového roku hrozí značný cenový náraz, jelikož stát cenové stropy zruší. To v důsledku – a s ohledem na fakt, že největší dodavatelé energií již nabízejí své produkty v cenách hluboko pod vládním stropem – znamená, že by museli platit stále několikanásobně vyšší částky, než budou na trhu běžné.
Není tedy divu, že ministr průmyslu a ochodu Josef Síkela (STAN) apeluje na dodavatele, aby byli k těmto lidem vstřícní. Jak ovšem také uvedl, zavádět v daném případě jakékoliv regulace je velmi problematické. „Už jsem komunikoval s vedením ČEZu a zajímalo mě, zda by nebylo možné těm klientům, kteří zafixovali, nabídnout nové tarify,“ shrnul. Někteří dodavatelé pak tuto možnost nevylučují. Jejich další kroky se však budou samozřejmě odvíjet od situace na trhu.
Co dělat v případě fixované ceny?
Ačkoliv některé společnosti loni přestaly kvůli turbulentní situaci na trhu s energiemi fixace nabízet, a to i proto, že by tyto smlouvy mohly být pro zákazníky nevýhodné, řada lidí si ceny stejně zafixovala. Důvod je prostý: poměrně pochopitelně nevěděli, jak se mají zachovat. Faktem ale bohužel je, že uzavřené smlouvy s fixacemi z právního hlediska platí. V případě předčasné výpovědi pak zákazníkům hrozí sankce. Za určitých okolností se jim ale i tak vypovědět smlouvy vyplatí.
V obecné rovině pak platí, že smlouvy s cenovými fixacemi by lidé měli uzavírat maximálně na dobu jednoho či jednoho a půl roku, a to jen tehdy, bude-li nabídka opravdu zajímavá. Při samotném podpisu smlouvy je také třeba hlídat, na jak dlouho platí a zda dodavatel garantuje cenu (a také v jaké výši).
Další vývoj?
Ke zlevňování energií postupně začalo docházet až letos. I tak ale mnozí stále platí ceny ve výši vládou stanového stropu. Stejně tak je třeba říci, že i když energie zlevnily, stále jsou úhrady za ně výrazně vyšší než před energetickou krizí. Další vývoj pak ovlivní velkoobchodní ceny na burze, ty např. v případě zemního plynu průběžně klesají. Levnější je i elektřina, byť v jejím případě nelze očekávat tak dramatický cenový pokles jako u plynu. K poklesu cen elektřiny pak může dojít až po vypršení dlouhodobých smluv a kontraktů. Obchodníci totiž energie nakupují nezřídka dopředu, a to rok i více. Platí tedy, že v současných cenách se vlastně odrážejí ceny z roku 2022.