Češi rychle chudnou. V jakých lokalitách a oborech jsou propady největší a kdy se situace zlepší?

Zdroj: Pexels/Andrea Piacquadio

ČESKO – I když mzdy nominálně rostou, mzdy reálné významně klesají. Příčinou je inflace a také vysoké výdaje. Kvůli tomu si pak čeští zaměstnanci mohou za své platy pořídit méně zboží a služeb než loni touto dobou. I když tedy průměrná mzda roste, kupní síla se propadá. Řada lidí nemá prostředky na to cokoliv si uspořit a až pětina zaměstnané populace je ohrožena chudobou.

Co ukazují data?

Průměrné mzdy v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhly k 41 265 Kč, reálné výdělky se ale o 6,7 % snížily. Dvě třetiny zaměstnanců ovšem na průměrnou mzdu nedosáhnou. Průměrné výše mezd se navíc odvíjejí také od jednotlivých lokalit a oborů. Nejvyšší platy tak dostávají lidé v Praze (až 53 tis Kč měsíčně), nejnižší naopak v Karlovarském kraji (cca 35 tis. Kč měsíčně). Nejméně v posledním roce rostly mzdy ve vzdělávání a školství a také ve zdravotnictví a sociálních službách – právě do těchto sektorů se totiž přímo promítá poměrně neuspokojivý stav veřejných financí. Zatímco pak průmyslové obory hlásí nárůst mezd až o 10 %, zdaleka nejhorší je situace těch, kdo pracují ve službách – v hotelech a restauracích.

Velké rozdíly v oblasti platů lze pozorovat také mezi ženami a muži. Rozdíl v jejich mzdách se v průměru pohybuje na hranici 6 tis. Kč. Nejedná se přitom ani tak o situace, kdy ženy a muži zastávají stejné pozice za jiných mzdových podmínek, jako o důsledek systémových nerovností na trhu práce. Ženy totiž obecně doplácí na přerušení kariéry kvůli mateřství, příp. kvůli péči o další blízké. Nakonec z kariéry vypadávají a mají omezené možnosti dalšího postupu – na pracovní trh se vrací za nižší mzdy a také na méně (a také hůře placené) kvalifikované pozice. A v podstatě do konce života tuto nerovnost již nepřekonají.

Češi na pokraji chudoby

Podle analytika pracovního trhu Tomáše Ervína Dombrovského pak v posledním roce zaznamenávají reálné mzdy bezprecedentní propad. „V loňském roce to bylo meziročně o 10 %, teď se to ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku a tom prvním roku letošního ustálilo na 6,7 %. Pořád je to ale velmi rychlý propad reálných příjmů. Až pětina zaměstnanců v Česku má extrémní problémy se svými příjmy vycházet,“ vysvětlil. Dle jeho slov se pak situace logicky propisuje i do změn na trhu práce, ale i do osekávání výdajů.

Aktuálně tedy platí, že zhruba polovina zaměstnanců v Česku žije od výplatě k výplatě, na úhradu mimořádných výdajů nemají zdroje. A celá pětina nemá žádné rezervy a potýká se s potížemi s příjmem vůbec pokrýt základní existenční potřeby. „Je tu i 5-6 % domácností, které nemají peníze na aktivity pro děti, což je na hranici materiálové příjmové deprivace,“ doplnil Dombrovský s tím, že lidí zasažených extrémní chudobou v Česku sice mnoho nežije, ale je tu právě zmiňovaná pětina zaměstnané populace, která je ohrožena chudobou.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se ale ve druhé polovině letošního roku měla již situace postupně začít obracet. Jak také uvedl, je dobře, že se zatím neroztáčí mzdová spirála, která by vytvářela další inflační potenciál.