Jen přibližně každý druhý Čech se dokáže orientovat ve financích, jak ukázal aktuální průzkum Bankovní asociace a agentury IPSOS. Vzhledem k ekonomické krizi ale Češi i tak více o svých financích přemýšlejí – v posledním roce a půl snížili své výdaje a začali také více spořit. To pak dokládají také konkrétní čísla – na 49 % Čechů snížilo své výdaje, 47 % zároveň začalo více spořit nebo investovat a 28 % pak dokonce přistoupilo k hledání nových zdrojů příjmů. Přesto má česká populace v oblasti finanční gramotnosti ještě mnoho co zlepšovat.
Zadlužení Češi
Půjčky mohou být samozřejmě různé a nelze je univerzálně zatratit. K úvěrům se ale pojí jeden zásadní a poměrně obvyklý problém: lidé si neumí spočítat, kolik peněz přeplatí. Kromě toho si půjčují i na zbytné věci – a to i ti, kteří mají problém vyjít s penězi a pokrýt svými příjmy své běžné výdaje. „Přicházejí k nám klienti, kteří mají hluboko do kapsy a chtějí si půjčit třeba na dovolenou. To je situace, v níž půjčku klientům velice nedoporučujeme, hlavně když řeší více splátek,“ shrnul tak ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal. Dodal také, že poradna zaznamenává progresivní nárůst těch, co potřebují pomoci. Na druhou stranu je faktem, že co se týká splácení již zmiňovaných úvěrů, v tom jsou Češi v porovnání s dalšími národy napříč Evropskou unií velmi zodpovědní. „Procento nesplacených úvěrů máme dokonce nejnižší v celé Unii,“ upřesnila tak výkonná ředitelka České bankovní asociace Monika Zahálková.
Velká mezera? Investice
Problémem však je, že finanční gramotnost je stále řadě lidí cizí. „Starší generace je na tom lépe, protože již má více životních zkušeností, v lepší pozici jsou také vzdělanější lidé a ti z větších měst,“ shrnul pak v dané souvislosti specialista na finanční trh Michal Straka. Naopak mladší lidé cca do věku 25 let nemají o financích často ani ponětí.
Ačkoliv výrazný nárůst inflace a v důsledku i cen tedy Čechy přiměl, aby se začali více zajímat o vlastní rozpočty, příjmy, výdaje apod., dle odborníků stále neumí své finanční prostředky dostatečně bránit před znehodnocováním třeba právě inflací. To pak dokládají i výsledky zmiňovaného průzkumu, dle nějž si 54 % Čechů věří v hospodaření s rozpočtem domácnosti, 36 % ve spoření a tvorbě rezerv, 24 % v ochraně peněz a kybernetické bezpečnosti, 21 % v úvěrech a půjčkách, ale jen 13 % v investování. Právě v oblasti investic je tedy ještě velký prostor pro zlepšování jejich porozumění.
Pozitivním zjištěním je ale fakt, že řada domácností si je i navzdory nelehké situaci v posledních téměř dvou letech stále schopná nějaké finanční prostředky odkládat a spořit. Přibližně třetina domácností tak aktuálně disponuje rezervou, jejímž prostřednictvím by mohly své fungování pokrýt cca po dobu tří měsíců. To je však podle ekonomů málo – rezerva by totiž v ideálním případě měla dosahovat takové výše, aby pokryla fungování rodiny po dobu půl roku. Rezervu v takové výši však má naspořenou asi jen pětina domácností v Česku.
