ČESKO – Ministerstvo financí tento týden zveřejnilo informace týkající se stavu státního rozpočtu, a to ke konci července. Zatímco v červnu činil schodek 215,4 mld. Kč, nyní – o měsíc později – mírně klesl na 214,1 mld. Kč. Jedná se přitom o jedna z nejhorších čísel v historii samostatné České republiky, ani minulý rok na tom státní kasa nebyla tak zle (loni v pololetí deficit dosahoval k 183 mld. Kč). Premiér Petr Fiala (ODS) však neztrácí optimismus a věří, že by se schodek mohlo podařit letos udržet pod hranicí 300 mld. Kč.
Katastrofální stav státních financí?
„Když se podíváme na letošní rozpočet, tak je velmi pravděpodobné, že deficit pod 300 miliardami dodržíme,“ uvedl přímo premiér. Na celý rok 2023 tak vláda plánuje deficit ve výši 295 mld. Nejen podle opozice, ale ani podle odborníků však tento záměr prakticky není splnitelný. „Je možné toho dosáhnout, ale jeví se mi to aktuálně spíše nepravděpodobné. Vzhledem k tomu, jak se deficit vyvíjel doposud, a vzhledem k příjmové a výdajové straně by to byl spíše zázrak,“ shrnul tak svůj odborný pohled na věc ekonom David Marek. Dodal také, že k naplnění tohoto cíle by vláda, resp. ministerstvo financí, musela přistoupit k dalším výdajovým škrtům vedle těch již oznámených.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) sice mluví o výši úspor za letošek okolo 20 mld. Kč – ani to podle odborníků ale nebude dostačující. Ve státní kase totiž schází násobně více peněz, a to i proto, že během prvního pololetí se vynořily problémy, jejichž výsledkem jsou desítky miliard na výdajové straně. Podle Miroslava Kalouska (TOP 09), který post ministra financí zastával v minulosti, by sice schodek státního rozpočtu pod hranicí 300 mld. Kč bylo možné udržet, ale muselo by se ještě více spořit, což je v rámci druhé poloviny roku poměrně komplikované. „Bohužel na počátku problému jsou také dvě zásadní chyby – na příjmech vláda počítala s padesáti miliardami z prodeje emisních povolenek. Ty ale nemohou být příjmem státního rozpočtu, což všichni věděli. Stejně tak všichni věděli, že dojde k mimořádné valorizaci penzí, přesto v rozpočtu byla nula,“ shrnul pak Kalousek, z čeho problémy s vysokým schodkem státního rozpočtu mj. pramení.
Lepší zítřky?
Dle Stanjury se však ještě pozitivně na příjmové straně projeví silnější inkaso daní z příjmu, vyšší inkaso daně z neočekávaných zisků a odvodů z nadměrných příjmů výrobců elektřiny, rekordně vysoká dividenda ČEZ a nižší objem kompenzací za ceny energií. Na druhou stranu ale ekonomové hovoří ještě o tom, že rozpočet na letošní rok nezahrnul prostředky na financování státního fondu dopravní infrastruktury a také tzv. wind fall tax měla do státní kasy přinést více peněz, než reálně přinese. Tato zjevná pochybení vlády v kombinaci s nepříliš dobrým ekonomickým vývojem pak v souhře na státní kasu negativně dopadla. Jak tedy uvedl ekonom Marek, pokud dojde k jakémukoliv zlepšení, bude to jen korekce výrazně horšího hospodářství, než se čekalo.
