ČESKO – Nároky lidí na teplo v jejich domech a bytech se samozřejmě liší. Zejména v bytových domech napojených na centrální rozvod tepla nezřídka dochází k tomu, že zatímco někdo se snaží šetřit, jiný topí prakticky „pánu bohu do oken“. A zaplatí to nakonec všichni. Právě tomu by měla ale učinit přítrž připravovaná nová vyhláška, která by měla dle ministerstva pro místní rozvoj změnit „pravidla hry“ již pro rok 2024.
Jak jsou tvořeny náklady za teplo?
Náklady za teplo jsou aktuálně tvořeny dvěma složkami. To, kolik z konečného účtu se rozpočítá mezi všechny obyvatele, určuje základní složka. Pro ni platí rozpětí 30-50 % z celkové částky, přičemž určení konkrétní hodnoty je v rukou společenství vlastníků jednotek (SVJ). Zbytek nákladů je závislý na skutečné spotřebě domácnosti. Právě to by se ale mělo změnit. Lidé, kteří své domácnosti nepřetápějí, by již neměli doplácet na sousedy, kteří plýtvají. Nový systém by měl zohlednit také energetickou náročnost budov, takže v případě těch energeticky náročnějších je očekávána i snaha majitelů o zateplení a modernizaci vytápění. „Vyúčtování tepla nebude nikdy stoprocentně spravedlivé, ale novou změnu vnímáme jako férovější nastavení,“ shrnul viceprezident Asociace nájemního bydlení Jakub Vysocký.
Od ledna 2024 by tedy měly být zavedeny tři varianty základní složky. Nejvstřícnější by mělo být její nastavení směrem k těm, kdo bydlí v energeticky šetrných budovách. Tam bude možné základní složku určit v rozptylu 50-70 %. V případě budov nehospodárných budou hranice vymezeny 40-60 % a v případě budov velmi nehospodárných 30-50 % celkové ceny za teplo. Obecně by ale díky změně měli ušetřit všichni, kdo se snaží spořit a nad vytápěním více uvažují. „Ti, kdo si topí na 20-21 stupňů, nově budou platit méně než doposud a ti, kteří přetápěli, zaplatí více. My ale varujeme před tím, aby někdo úplně zavíral topení – pak jsme v minulé sezoně pozorovali zvýšený výskyt plísní v bytech,“ dodal Vysocký. Nová vyhláška by dle ministerstva pro místní rozvoj měla nabýt účinnosti k 1. 1. 2024, takže změny se ve vyúčtování promítnou v roce 2025.
Jak Češi nejčastěji topí?
Nejčastějším hlavní zdrojem vytápění je v Česku plyn, tím jsou vytápěny 2/5 bytů. Byty v domech s centrálním vytápěním, kterých je v Česku cca 1 mil. 200 tis., užívá dnes dle dat ministerstva pro místní rozvoj skoro 2,8 milionu lidí, ne všech se ale týká rozúčtování. Konkrétně v nájemním bydlení pak vyúčtování záloh musí poskytovatel služeb (obvykle majitel bytu) nájemníkovi předložit nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, zpravidla tedy k poslednímu dubnu. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta 50 Kč za každý další den prodlení.
Právě vyúčtování je přitom základním zdrojem informací o platné smlouvě a také spotřebě. Řada lidí se v něm však neorientuje, což potvrzují i zjištění Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Ačkoliv úřad aktuálně vyřizuje kolem tisícovky stížností každý měsíc, zejména kvůli účtům za elektřinu, cca třetina z nich není oprávněná.
Co vše obsahuje vyúčtování?
Všechna vyúčtování, byť jejich podoba se liší, obsahují tři části: A, B a C. Klíčovou je v části A informace, zda vyúčtování skončilo přeplatkem, nebo nedoplatkem. Část A obsahuje také nastavení výše nové zálohy a na první straně by měla být také informace o stavu měřiče. V části B je uvedeno podrobné vyúčtování s rozpisem spotřeby i ceny energie. Důležitá je zde informace o jednotkové ceně, kterou si dodavatel účtuje. Tato cena by měla být stejná jako ceníková cena ve smlouvě. V poslední části vyúčtování musí být informace o smlouvě, její délka a také informace o možnostech reklamace. Reklamaci by ti, kdo se ji rozhodnou podat, měli podávat písemně. Na její vyřízení má dodavatel zpravidla 15 dní. V případě reklamace ji zákazníci musí nejprve podat svému dodavateli, až poté se mohou obrátit na vyšší instanci, v tomto případě právě ERÚ.