Když v roce 1922 archeologové objevili téměř netknutou Tutanchamonovu hrobku, svět byl ohromen. Vyšetření DNA z faraonova mumifikovaného těla vrhla nové světlo na jeho původ a mohla vysvětlit i jeho předčasnou smrt.
Tutanchamonův původ
I dnes je Tutanchamon díky skvostům nalezeným v jeho hrobce patrně nejznámějším ze všech faraonů. Ve své době se ale řadil mezi bezvýznamné panovníky, protože zemřel dřív, než dosáhl dospělosti, a vládli za něj převážně jeho ministři. Byl jedním z posledních faraonů 18. dynastie, synem „kacířského“ faraona Achnatona, který zavedl kult jednoho boha Atona.
V souladu s egyptským zvykem zajistit dynastickou linii dosazením sester na královský trůn si Tutanchamon vzal za ženu dceru Achnatona, který ji měl s jinou manželkou, tedy nevlastní sestru. Neměli děti, dva mumifikované plody nalezené v jeho hrobce však jsou považovány za jeho mrtvě narozené či potracené potomky.
Nové pořádky
V počátcích Tutanchamonovy vlády probíhaly v Egyptě významné změny. Jeho bezprostředním předchůdcem byl Smenchkare, jeho strýc nebo možná i starší bratr, který usedl na trůn po Achnatonově smrti. Nevládl ale dlouho, a protože Tutanchamon byl příliš mladý, aby vládl – bylo mu maximálně devět let – skutečnou moc držel v rukou vezír Aje II., který byl také Achnatonovým tchánem a velitelem jízdních vozů, a Haremheb, velitel armády. Tito muži zrušili změny, které Achnaton zavedl. Již druhý rok vlády chlapce nařídili, že jeho panovnické jméno se změní z Tutanchatona (živoucí obraz Atona) na Tutanchamona (živoucí obraz Amona). Bůh Amon se tak vrátil na pozici nejvyššího boha, jako tomu bylo za předchozích faraonů (před Achnatonem).
Faraonova smrt
V téže době se ministři rozhodli obnovit autoritu Egyptské říše a vyslali do Sýrie a Núbie vojsko, aby potlačili pohraniční nepokoje. A pak, právě když dosáhl věku, kdy mohl převzít otěže moci, Tutanchamon zemřel. Spěch, s nímž byla jeho hrobka připravena, naznačuje, že jeho skon byl nečekaný, mnoho ozdobných předmětů v jeho hrobě pocházelo ze starších zásob a nebyly vyrobeny zvláště pro tento účel, jako to bylo v případě faraonů obvyklé. Brzy poté usedl na trůn Aje, přestože nebyl královské krve, a aby posílil své panovnické nároky, vzal si za manželku Tutanchamonovu vdovu.
Takovýto běh událostí přivedl nejednoho egyptologa k domněnce, že mladý panovník byl zavražděn, aby uvolnil cestu na trůn Ajemu. Malý odštěpek kosti objevený v lebeční dutině mumie byl považován za důkaz poranění hlavy. Podezření ještě posílil dopis od vdovy nalezený v chetitských archivech. Žádala v něm chetitského vládce, aby poslal do Egypta syna, za něhož by se provdala – chtěla tak zřejmě posílit svou pozici na trůně. Chetitský vládce skutečně syna poslal, na hranici byl ale zabit, dříve než dospěl do faraonova sídla.
Skutečná příčina smrti?
Ovšem poslední vědecké poznatky dosvědčují, že Tutanchamon zřejmě zavražděn nebyl. Úlomek kosti v lebce se zřejmě uvolnil při ohledávání mrtvoly, zkoušky totiž ukázaly na chronické onemocnění, které mohlo podlomit jeho zdraví. Trpěl kupříkladu opakovanými záchvaty malárie. Jako příčina smrti se nejčastěji uvádí gangréna po zlomenině stehenní kosti. Podle nejnovějších poznatků ale faraon zemřel po kolizi s vozem taženým koněm. Tato srážka mu měla rozdrtit hrudník.
Také se potvrdilo, že jeho otcem byl skutečně Achnaton, ale matkou jedna z Achnatonových pěti sester, byl tedy plodem incestního styku. Pokud tomu tak skutečně bylo, zvyšuje se tím pravděpodobnost, že trpěl vrozenými vadami včetně rozštěpu patra a skoliózy. Zdá se, že posedlost faraonů zachováním rodové linie byla sebezničující.
