ČESKO – Ačkoliv veřejná diskuse se v posledních dnech týkala zejména možného zvyšování platů politiků a také případného platu první dámy, vláda minulý týden mimo jiné učinila další krok směrem k podpoře větší udržitelnosti spotřebitelského chování v Česku. Schválila totiž novelu zákona, která počítá s tím, že by od roku 2026 měly být nápojové obaly, tedy konkrétně PET lahve a plechovky, zálohovány. I když na jedné straně panuje přesvědčení, že díky tomuto kroku dojde ke snížení odpadu v přírodě, zaznívá také celá řada hlasů odpůrců…
S čím novela počítá?
Na trh každoročně míří na 18 miliard PET lahví, ovšem každá pátá končí mimo tříděný odpad. A ačkoliv Češi platí za poměrně zodpovědné „třídiče“, s recyklací (jejímž směrem plánovaná novela míří) je to již horší. Kristýna Havlingerová, která působí v Iniciativně pro zálohování, v dané souvislosti dodala, že recyklace v Česku jednoduše nefunguje. „Sice vytřídíme 75 % PET lahví, ale jen polovina dojde k recyklaci a 17 % z tohoto objemu směřuje specificky na výrobu nových PET lahví,“ upřesnila.
Právě posílení recyklace a úbytek odpadu v přírodě si od plánované změny slibuje i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). „My přestože poměrně dobře třídíme, velmi špatně recyklujeme. Nedokážeme navrátit ten materiál s nízkou energetickou náročností zpět,“ shrnul. To nakonec potvrzuje i vedoucí výzkumné skupiny VUT v Brně, Josef Jančár. Dle něj má systém zálohování obrovský význam především z hlediska cirkulárního využití materiálu. „Návratnost těchto materiálů je tam, kde je již sytém zaveden, výrazně vyšší,“ konstatoval.
Jaký by měl být princip nového systému?
Fungování celého nového systému by mělo být poměrně snadné: zákazník v prodejně zaplatí za nápoje vyšší cenu, protože obchodník si přičte vratnou zálohu, jejíž výši upraví vyhláška (aktuálně se uvažuje o 4 Kč). Po vrácení obalu dostane zákazník peníze zpět. Povinnost zapojit se do systému „sběru“ použitých nápojových obalů má platit pro všechny obchody s plochou nad 50 metrů čtverečných, čerpací stanice a také e-shopy. Celkově by se mělo jednat o cca 11 tisíc odběrných míst. Není tedy divu, že jejich provozovatelé se nové povinnosti bojí – a to nejen z důvodu hromadění nepořádku, ale i nedostatku prostoru.
Kritické hlasy
Výhrady vůči plánovaným změnám ale nezaznívají jen ze strany obchodníků, ale např. i ze strany obcí a měst a také ministerstva průmyslu. „Jedná se o odpad, takže pokud na prodejnu s čistým prostředím přijde odpad, tak je to obrovské narušení celého čistého a zdravotně nezávadného prostředí,“ komentoval vládní plány např. předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina. Kritici se ale bojí také zvýšení nákladů a zkomplikování stávajícího systému třídění odpadu. Dle místopředsedy Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala by pak bylo nezbytné nový požadavek započítat také do poplatku za svoz odpadu a byla by to nová výdajová položka v rozpočtu. Dle návrhu zákona ale budou obce jako kompenzaci dostávat 15 % ze zálohy na obaly, které lidé nevrátí
Novela v každém případě vyvolala rozsáhlou diskusi, sešlo se k ní na 700 připomínek. Její odpůrci navrhují např. větší podporu stávajícího systému třídění nebo zavedení zálohování na dobrovolné bázi. Předlohu bude dále projednávat Sněmovna.
