Ačkoli se to nezdá, popelnice, resp. kontejnery na odpad, patří k věcem, bez kterých bychom se v dnešní době neobešli. Tedy za předpokladu, že bychom nechtěli žít obklopeni odpadky, špínou a všudypřítomným zápachem. Více či méně jsme si již zvykli na skutečnost, že určité skupiny občanů podrobují pravidelně útroby těchto nádob detailní kontrole, přičemž si pak mnohé nalezené úlovky přisvojí. Pokud bychom měli v jejich činnosti hledat prohřešek proti zákonu, pak by nás nejspíše napadl ohromný nepořádek, který velmi často u popelnic po svých průzkumech zanechávají.
Poklady v kontejneru či popelnici
Skutečnost je ale trochu jiná. Co kdybyste teoreticky v kontejneru u vašeho paneláku našli zlatou cihlu nebo, reálněji, třeba kufřík s funkčním nářadím, který omylem vyhodila při úklidu něčí manželka, protože usoudila, že něco tak špinavého nemá v bytě co pohledávat? Původní majitel by si toho všimnul a běžel za vámi s pokřikem, že jste mu věc ukradli a musíte mu ji okamžitě vrátit?
Kdo vlastní popelnice
To, komu konkrétně nádoby na odpad patří, závisí na systému správy odpadu ve vaší obci či městě. Zpravidla nastávají tyto možnosti:
- Obec. Pokud se jedná o veřejně přístupný kontejner na komunální odpad, např. před panelovým domem nebo na svozových místech, zpravidla tyto kontejnery spravuje obec. Jejich majitelem je obec, tudíž se jedná o obecní majetek.
- Smluvní správce odpadu. Někdy obce pověří spravováním odpadu soukromé firmy, které vlastní a poskytují nádoby.
- Vlastník nemovitosti. V některých oblastech mohou být popelnice zakoupeny přímo vlastníky nemovitostí nebo bytovými družstvy.
Kdo je vlastníkem odpadu
Záležitosti související s odpadem upravuje zákon o odpadech. Ten říká, že provozovatel zařízení má od okamžiku převzetí odpadu k tomuto odpadu všechny povinnosti provozovatele zařízení stanovené tímto zákonem a stává se jeho vlastníkem. Přeloženo do normální mluvy, jakmile vyhodíte věc do kontejneru před panelovým domem, v kterém bydlíte, přestáváte být jejím majitelem. Majitelem se stane provozovatel zařízení, zpravidla obec (případně jí smluvně pověřená firma). Takže po občanovi, který si věc posléze před vašimi zraky přivlastní, již nemáte právo chtít, aby vám ji vrátil, protože v danou chvíli již nejste jejím vlastníkem.
Ve hře je porušení zákona
Je zde však háček. Dotyčný si přivlastnil věc, která sice nepatří vám, ale patří městu, takže ji de facto odcizil. Dopustil se tedy protiprávního jednání – může jít o přestupek (hodnota věcí do 10 000 Kč), nebo i o trestný čin krádeže.
V reálném životě jsou někdy občané rádi, že „lovec pokladů“ popelnici trochu odlehčí, vleze se do ní pak další odpad, a město také nikoho nežaluje. Problémem však je, pokud kontejnerový lovec prozkoumaný obsah popelnice zanechá volně rozprostřen po okolí. Tehdy dochází k dalšímu porušení zákona. Veškeré odhazování předmětů mimo odpadní nádoby je považováno za přestupek proti veřejnému pořádku (případně vytváření černé skládky), který může být potrestán pokutou až do výše 50 000 Kč. Ve skutečnosti je však těžké tyto pachatele dopadnout. Je zapotřebí všímavost a spolupráce občanů. Navíc, i když je policie dopadne a stanoví pokutu, její vymáhání bývá často velmi problematické.
Zdroj: Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
