Básník a novinář Jan Neruda se sice nikdy neoženil, v žádném případě to však neznamená, že neměl vážnou známost – dokonce jich měl více. Ani jedna z nich však nedopadla šťastně.
Anna Holinová
Seznámili se, když jí bylo sedmnáct a jemu osmnáct a oba byli z Malé Strany. Když byl přijat na právnickou fakultu, mohl se o ni ucházet oficiálně. Jan, který si přivydělával jako lokálkář v pražském německém deníku Tagesbote aus Böhmen však měl na studia i na Annu stále méně času, což mu bylo vyčítáno – ve dvaceti letech už byly tehdy dívky většinou dávno vdané. Láska skončila, ale Anna se již nikdy nevdala, opatrovala však až do smrti Nerudovy dopisy a básně.
Karolina Světlá
Navzdory tomu, že jí pozdější fotografie a portréty úplně nelichotí, byla ve svých 28 letech hezkou ženou – tehdy se setkala s Janem Nerudou, který ji roku 1858 spolu s Vítězslavem Hálkem navštívil, aby ji požádali o příspěvek do literárního almanachu Máj. Vlastním jménem se jmenovala Johana Mužáková, byla manželkou středoškolského profesora Petra Mužáka, jak se ovšem zdá, v manželství jim to moc neklapalo. Neruda se do ní zamilovával čím dál tím více a ona do něj ostatně také.
Byl zde však stále manžel. Když se spisovatelka, která byla na dovolené v manželově rodném podještědském kraji, dozvěděla, že Nerudovi hrozí vězení pro dlužníky, poslala mu peníze prostřednictvím přítelkyně. Ta však o tom řekla málem celé Praze. Mužák zuřil, ale se svou ženou se nerozešel, musela však slíbit, že se s Nerudou již nikdy nepotká, což se také stalo.
Terezie Macháčková
Další láskou, bohužel také nenaplněnou, se stala teprve patnáctiletá Terezie Marie Macháčková, dcera továrníka, kterou Neruda spatřil v červnu 1862 v pražském Novoměstském divadle. Byl opět velmi zamilován a vyznával se jí v dopisech, bohužel Terezie v té době už stonala. Přes veškerou snahu lékařů zemřela roku 1865 teprve osmnáctiletá na tuberkulózu. Ovšem stesk po této křehké lásce byl patrný v jeho básních až do jeho smrti.
Anna Tichá
V roce 1877 (ve svých 43 letech) se setkal poprvé s dcerou svého bratrance Aloise Tichého, která spolu se sestrami přijela za strýčkem do Prahy. Neruda je vodil po Praze a z Aničky byl okouzlen. Zdá se, že inspirovala i některé básně ve sbírkách Prosté motivy a Písně kosmické. Měla ho ráda – rodičům se však nelíbil věkový rozdíl a také vadilo, že byl již často nemocen. Anička nakonec vztah ukončila a v roce 1888 se provdala za Vojtěcha Práška, aniž by jej milovala. Na Nerudu však nikdy nezapomněla a stejně jako druhá Anna, tedy Anna Holinová, si schovávala až do smrti jeho dopisy.
