ČESKO – Nedostatek lékařů v celé řadě oborů dlouhodobě trápí celé Česko. Dle aktuálních dat fatálně scházejí také tzv. poskytovatelé primární péče, tedy lékaři praktičtí. Milion Čechů, konkrétně cca 780 tisíc dospělých a 130 tisíc dětí, svého praktického lékaře vůbec nemá. Právě na tuto problematiku chce upozornit nová kampaň „11 milionů důvodů“. Ta směřuje zejména k navýšení počtu tzv. rezidenčních míst, tedy státem dotovaných pozic pro absolventy. Změnit by se měl ale i systém poskytování primární péče.
Praktičtí lékaři v Česku
Praktičtí lékaři scházejí především na venkově a v pohraničních oblastech, problémy jsou v regionech Karlovarském, Ústeckém a také v Kraji Vysočina. Jelikož v posledních pěti letech v Česku zaniklo přes 400 ordinací pediatrů a přibližně 370 ambulancí praktických lékařů, ani není divu. Přitom právě praktičtí lékaři hrají klíčovou roli ve zdravotní prevenci, která je jednou z priorit resortu.
Kampaň „11 milionů důvodů“ iniciovaná praktickými lékaři má upozornit na nedostatky v primární péči – tedy na fakt, že lékaři pro děti i dospělé chybí a nové se nedaří najít. Mezi klíčové otázky v dané souvislost patří způsoby financování činnosti praktiků a také hledání nových lékařů. „Naším cílem je zajistit dostupnou a kvalitní primární péči všem jedenácti milionům obyvatel České republiky. Již nyní jsou regiony, kde je velký problém sehnat praktika nebo pediatra. A jak bude populace stárnout a bude přibývat také pacientů s chronickými onemocněními, poptávka po primární péči bude ještě větší,“ přiblížil Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů.
Nedostatek rezidenčních míst
Jelikož klíčové je dostat do oboru primární péče nové lékaře (v následující dekádě by se měl počet praktických lékařů navýšit o cca tisíc úvazků), stěžejní roli hrají rezidenční místa. Na nich se lékaři připravují a specializují na svou budoucí profesní činnost. Jak Šonka také poznamenal, zájem mladých absolventů o práci praktických lékařů/lékařů primární péče je. Brzdou je však nedostatečný počet rezidenčních míst. „Rezidenčních míst pro všeobecné praktiky máme nyní 140 a dokázali bychom jich obsadit dvojnásobek. Loni jsme polovinu zájemců museli odmítnout, protože pro ně nebyla místa,“ shrnul Šonka přímo.
Největším problémem jsou v tomto případě klasicky peníze, byť zdvojnásobení počtu rezidenčních míst by dle Šonkova vyčíslení mělo znamenat investici v řádu cca 400-600 milionů ročně. To je bagatelní částka vzhledem k velikosti státního rozsahu. Kromě financí ze státního rozpočtu by však měly být umožněny i další cesty, jak vznik rezidenčních míst podpořit. „Stejně tak se mohou formou stipendia finančně podílet kraje. Nově budou moci přispívat i pojišťovny, zejména v regionech, kde je lékařská péče špatně dostupná,“ dodal ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09)
Nový systém péče
Do budoucna by mohly systém primární péče posílit i tzv. týmové praxe, které již fungují a osvědčily se v řadě anglosaských zemí. Jak Šonka vysvětlil, „týmové praxe jsou trend budoucnosti v poskytování primární péče v Česku. Znamená to, že na jednom pracovišti působí více lékařů, kteří mají k dispozici multidisciplinární tým. Někteří jeho členové jsou zároveň v přípravě na specializaci. V týmu je také více sester, zahrnuta je i sestra terénní, která může poskytovat péči doma. Neschází tedy ani zapojení zdravotně-sociální služby.“
Výhodou tohoto systému je, že tato péče nekončí, když lékař onemocní, zemře, ale je zachována kontinuita pro pacienty. „Je to také způsob, jak si stávající lékaři mohou připravit své nástupce, kterým pak mohou svou praxi předat. Kromě toho lze takto i rozšířit počty pacientů a poskytovat širší spektrum kvalitnější péče,“ uzavřel Šonka.