ČESKO – Sociální služby zůstávají v nejistotě. Nízkoprahová centra, denní stacionáře či domovy pro seniory budou i nadále dostávat peníze od státu jen na jeden rok předem. Tato praxe však dlouhodobě brzdí plánování investic do oprav i nového vybavení. Velká reforma financování sociálních služeb je sice diskutována již dlouho – a jejich provozovatelé po změně volají již více jak dekádu – jenže ministerstvo práce a sociálních věcí ji nestihne do konce volebního období připravit…
Reforma financování sociálních služeb je „u ledu“
Ačkoliv změnu ve financování sociálních služeb označila vláda již ve svém programovém prohlášení za jednu z těch klíčových, kterým se chce věnovat, bohužel tento závazek nakonec nenaplní. Právě to přiznal sám ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Za celé ty tři roky jsem ale provedl alespoň jednu podstatnou změnu oproti mým předchůdcům. Vždy v polovině září ví všechny kraje i velcí poskytovatelé na korunu přesně, kolik ze státního rozpočtu do krajů ze strany MPSV půjde,“ uvedl.
Financování sociálních služeb se ale aktuálně v regionech liší. Každý kraj dostává od ministerstva jiné procento peněz, které následně – v rámci vymezeného období jednoho roku – rozděluje mezi provozovatele sociálních služeb. To chtěla vláda změnit, čas jí na to ale již nezbývá. „I když to vláda měla v programu, tak to nedodržela. My také přemýšlíme nad tím, jakým způsobem to uchopit. Víceleté financování určitě ano, tříleté je zlatá střední cesta, nicméně je třeba změnit celý systém,“ komentoval situaci místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO).
A zase ty peníze
Mnozí poskytovatelé sociálních služeb se přitom již potýkají s existenčními problémy, zejména řeší nedostatek finančních prostředků na personál i vybavení. Kvůli finančním potížím se jim nedaří ani navyšovat kapacitu. To přitom bude postupem času nezbytné vzhledem k demografickým změnám a stárnutí populace.
Velmi problematický je i nábor nových pracovníků. Jedná se o náročnou práci, která však není adekvátně finančně ohodnocena. Ačkoliv i výše platů v sociálních službách se odvíjí od zřizovatelů a ohodnocení se tak může lišit, obecně platí, že peněz je v daném segmentu stále nedostatek. „Snažíme se meziročně výrazněji zvyšovat financování sociálních sužeb a s tím pak souvisí i ten celkový objem, který ti poskytovatelé mohou dát na část mezd,“ vyjádřil se k tomuto problému ministr Jurečka. Je přitom pravda, že sociální služby v Česku fungují především díky dotacím od státu a samospráv. MPSV letos na sociální služby poslalo o 2 miliardy více než loni, tedy celkem 28 miliard. Podle dat Asociace poskytovatelů sociálních služeb však jejich závislost na těchto státních zdrojích roste, kdežto předvídatelnost výše finančních prostředků klesá. To nakonec jednotlivým službám brání v jejich rozvoji.
Netransparentní a nepředvídatelné
Problémem jsou dle slov zástupců Asociace poskytovatelů sociální služeb ČR také rozdíly mezi službami, potažmo rozdíly v poskytovaných objemech peněz. Částky, které jsou jim poskytovány na jedno lůžko, se totiž nezřídka diametrálně liší. Zatímco některé pobytové služby získají na lůžko i 12 tisíc korun, jiné dostanou třeba jen 3 tisíce. Rozdíl je dán jen tím, že služba je v jiném kraji, nebo je jiné právní formy. Přitom na lůžku je podobný senior, který potřebuje stejný objem péče. Financování sociálních služeb by se proto dle šéfa Asociace, Jiřího Horeckého, mělo v prvé řadě nastavit tak, aby bylo transparentní, spravedlivé a hlavně předvídatelné – a všechny služby mohly poskytovat také stejně kvalitní péči.
