ČESKO – České veřejné finance zůstávají podle nejnovější čtvrtletní zprávy Národní rozpočtové rady (NRR) v nerovnováze. Přestože vláda v posledních letech provedla určité kroky ke konsolidaci, schodky zůstávají vysoké a nové závazky, především v oblasti obrany, podle rady dále omezí prostor pro jiné rozpočtové priority. Rizika navíc letos představují i nižší než plánované příjmy státního rozpočtu a již vyčerpaná rezerva pro nenadálé události.
Růst obranných výdajů bude náročný bez dalších příjmů
Jedním z hlavních témat zprávy je vládou plánované navyšování výdajů na obranu. Podle přijatých závazků má Česko postupně zvyšovat obranné výdaje tempem 0,2 procentního bodu ročně, až do roku 2030 dosáhnou hranice tří procent HDP. To bude znamenat další miliardové náklady v každém rozpočtovém roce. Národní rozpočtová rada upozorňuje, že pokud vláda nebude schopná najít odpovídající příjmy, bude růst těchto výdajů vytlačovat jiné rozpočtové priority.
Riziko neplnění letošního rozpočtu roste
Problémem ale nejsou jen dlouhodobé výzvy, ale i letošní vývoj rozpočtu. Podle člena NRR Petra Musila hrozí, že plánované příjmy a výdaje nebudou v souladu s realitou. „Panuje riziko, že letošní státní rozpočet nebude odpovídat plánovaným příjmům a výdajům,“ upozornil pro ČT.
Zvláštní pozornost rada věnovala výpadku příjmů z prodeje emisních povolenek. V rozpočtu bylo s těmito příjmy počítáno ve výši přibližně 30 miliard korun, ve skutečnosti však stát pravděpodobně získá pouze polovinu. „Zdá se, že ten výpadek bude ještě vyšší, než jsme původně očekávali,“ varoval Musil.
Další problém představuje skutečnost, že stát už v první polovině roku vyčerpal celou rozpočtovou rezervu. Ta by přitom měla sloužit jako finanční polštář pro nečekané události, například přírodní katastrofy. Letos byla rezerva využita zejména na financování obnovitelných zdrojů energie.
Staré problémy přetrvávají: zrušení superhrubé mzdy a neochota zvyšovat daně
Podle Národní rozpočtové rady má současná nerovnováha veřejných financí své kořeny už v předchozích letech. Výrazný zásah představovalo například zrušení superhrubé mzdy, které znamenalo zásadní výpadek na straně příjmů. „Vláda je v pasti – na jedné straně se snaží doručit voličům výsledky konsolidace, na druhé straně jsou zde ministři, kteří chtějí navyšovat výdaje ve svých resortech. Vláda přitom nechce zvyšovat daňovou zátěž, ale konsolidovat bez toho není možné. Tento problém si neseme od roku 2021,“ popsal Musil.
Konsolidační balíček zatím jen mírně zlepšil bilanci
V souvislosti s loňským konsolidačním balíčkem NRR uvádí, že je zatím příliš brzy na přesné vyčíslení jeho přínosů. Přesto je zřejmé, že strukturální saldo – tedy schodek očištěný o vliv aktuálního stavu ekonomiky – se v posledních letech zlepšilo jen nepatrně. „Když se podíváme na to, v jakém stavu vláda přebírala strukturální schodek, byl kolem tří procent HDP. Dnes jsme na dvou procentech HDP. Za čtyři roky došlo k velmi mírnému zlepšení o jeden procentní bod. Potřebovali bychom se dostat alespoň na strukturální schodek ve výši jednoho procenta HDP,“ vysvětlil Musil.
Současná vláda tak sice podle rady částečně zabránila dalšímu zhoršování, ale klíčová rozhodnutí budou muset padnout i v příštím volebním období. „Příští vláda, pokud nebude chtít měnit národní rozpočtová pravidla, bude muset konsolidovat přinejmenším tak, jako ta dosluhující,“ uzavřel Musil.
