ČESKO – Každoročně přicházejí lidé po celém světě kvůli elektronickým podvodům o stovky milionů eur. Podle zprávy agentury Europol dosahují ztráty až 850 milionů eur ročně. Útočníci se přitom často vydávají za důvěryhodné instituce – policii, banky či úřady – a přesvědčují oběti, aby samy převedly své peníze na cizí účty nebo sdělily citlivé údaje.
Telefon jako zbraň
„Podvodné telefonáty jsou dnes top, je to nejnebezpečnější technika. Pachatelé díky telefonátům zdatně manipulují své oběti,“ shrnul v ČT Ondřej Kapr, kriminalista z Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování. Podle něj je rozpoznání takového podvodu často velmi obtížné – pachatelé se neustále zdokonalují, reagují na zkušenosti policie i veřejnosti a jejich vystupování působí čím dál věrohodněji.
Kapr upozorňuje, že klíčovým varovným signálem je jakýkoli požadavek na převod finančních prostředků nebo sdělení osobních údajů. „Policie ani banky vás nikdy nebudou nutit k převodu vlastních finančních prostředků nebo vyzrazování informací o účtech. Takto úřady nikdy nepostupují,“ zdůraznil.
Strach jako nástroj manipulace
Scénář bývá podobný: volající se vydává za policistu nebo pracovníka banky, informuje o „napadeném účtu“ či „krádeži identity“ a přesvědčuje oběť, aby okamžitě jednala. „Pod vlivem strachu udělám i to, co bych jindy neudělal. Lidé mají obavy, že přijdou o peníze nebo že si na ně někdo vezme úvěr. Strach je velmi silný a oběťmi se stávají lidé, do kterých byste to nikdy neřekli – nejsou to jen senioři, ale především lidé v produktivním věku,“ vysvětlil Kapr.
Podvodníci navíc často používají tzv. spoofing – techniku, která umožňuje napodobit telefonní číslo skutečné instituce. Na displeji se tak oběti zobrazuje například číslo banky nebo policie, a ta se tím tak ujišťuje v domnění, že hovor je legitimní. „Lidé dnes nevědí, že pachatel dovede napodobit prakticky jakékoliv číslo, a věří tomu, co vidí na displeji,“ dodal Kapr.
Jak se bránit
Policie doporučuje, aby lidé v případě podezření nikdy neprováděli převody peněz na jiné účty, neposkytovali údaje k bankovním účtům a hovor co nejdříve ukončili. „Jedinou obranou je, když tomu nevěříte. Vyhledejte si číslo na danou instituci sami, obraťte se přímo na ni a ověřte si, zda vám skutečně volali,“ radí kriminalista.
Pokud člověk zjistí, že mluvil s podvodníkem, měl by neprodleně kontaktovat banku a policii. „Doporučujeme kontaktovat policii a banku v případě, že dojde k úniku citlivých informací nebo k transakci. Banka se může pokusit zachránit finanční prostředky, hlavně ale nemažte žádné důkazy,“ shrnul také Kapr.
Stále sofistikovanější metody
Podvody po telefonu nejsou v Česku novinkou, ale jejich počet v posledních letech dramaticky roste. Jen v loňském roce policie evidovala přes čtyři tisíce případů kyberpodvodů, přičemž škody dosáhly miliard korun. V posledních měsících se objevují také nové formy útoků – například kombinace telefonátů a falešných e-mailů, které mají oběť přesvědčit o „bezpečnostní akci“ banky. „Je těžké je rozpoznat, zejména když je oběť ve stresu a přemýšlí jinak. Pachatelé na tom pracují dlouho, na každou otázku mají připravenou smysluplnou odpověď,“ upozorňuje Kapr.
Podle Europolu i české policie je jedinou skutečně účinnou ochranou zdravá nedůvěra a ověřování všech informací přímo u zdroje. Přestože technologie dávají zločincům nové možnosti, v momentě, kdy budou lidé poučeni a podvodníci přestanou být úspěšní, své aktivity budou muset přesunout jinam.
