Frejštejn: Tato zřícenina hradu patří k nejstrašidelnějším na Moravě

Frejštejn. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Atmosféra zde – to je romantika, neboť zřícenina hradu se rozkládá v místech trochu odlehlejších a klidnějších, než je nedaleká rekreační oblast u Vranovské přehrady.

Historie

Tento hrad byl vybudován Přemyslem Otakarem II. v polovině 13. století na obranu jižních moravských hranic s Rakouskem, a to nad soutokem Dyje a Křeslického potoka. Ovšem po králově smrti se stal jakousi základnou loupežníků. V roce 1286, kdy hrad ovládal Oldřich Frej z Frejštejna, jej se souhlasem Václava II. dobyl a pobořil rakouský vévoda Albrecht I.

Za Krajířů z Krajku, kteří byli označeni za škůdce moravské země, byl hrad vykoupen a opět pobořen, což je ovšem některými historiky zpochybňováno. Ale jisté je, že v roce 1487 je Frejštejn v pramenech uváděn jako zbořený. Přesto se zde ještě vystřídala celá řada majitelů, někteří se i pokusili o přestavbu. Strategicky významná poloha nedovolovala hrad jen tak odepsat, a tak byl na začátku 16. století přestavován na pevnost, ale práce nebyla dokončena. Pak hrad zůstal definitivně jako ruina, tuto dobu nám ale připomíná věž se střílnami.

Pověsti

Podle pověstí patří Frejštejn k nejstrašidelnějším moravským hradům – a vzhledem k jeho divoké minulosti není divu. Toulá se tu například přízrak mnicha, který byl za života velkým zhýralcem. V tom se shodli s hradním pánem a byli to zdatní kumpáni – jen když se oba moc opili, byli notně choleričtí. Jednou tak opět nastala hádka a v té hradní pán proklál mnicha mečem, přičemž jeho duši si měl ihned odnést čert. Nyní však duch mnicha bloudí hradem, naříká a prosí za odpuštění svých hříchů.

Další pověst je z doby, kdy hrad obléhalo vojsko Jiřího z Poděbrad. Když už to vypadalo, že posádka hradu kapituluje, žena hradního pána naházela do hradní studny všechny svoje cennosti a skočila za nimi. Po několika dnech bylo její mrtvé tělo nalezeno v Dyji, tekoucí na dně kaňonu pod hradem. Z toho lidé vyvodili, že studnu s Dyjí spojuje nějaká tajná chodba – začali proto pátrat po pokladu, nikdy však nebyl nalezen a na svého objevitele čeká dodnes.

Narazit tu můžeme také na ohniváky – ohnivá stvoření, která tančí kolem místa, kde kdysi stávala šibenice.