ČESKO – Důchodová reforma je nezbytná. A spolu s ní je nutné vzít v potaz, že těmi, kdo „živí důchodce“, jsou další (mladší) generace. Je tedy jasné, že velkým tématem, s nímž vláda přichází, je strategie rodinné politiky. Jak se ale zatím ukazuje, přílišná shoda na ní nepanuje. Koaliční strany se zatím nejsou schopné shodnout ani na tom, jak přistoupit k rodičovským příspěvkům.
Česká společnost potřebuje více dětí
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) představil minulý týden návrh nové rodinné politiky do r. 2030. Jejím cílem je vytvořit příznivé stabilní podmínky pro rodiny, výchovu dětí a péči o blízké. Cílem rodinné politiky je zvýšit podíl dětí v české společnosti, a to i proto, že v posledních letech dosahovala průměrná porodnost jen ke 110 tisícům. A loni to bylo již méně než 100 tisíc. Snižuje se také plodnost, do věku rodičů totiž přicházejí slabé ročníky z 90. let.
Prioritou nové vládní strategie je pak dostupnost péče o děti. Rozšiřovat by se tedy měly tzv. dětské skupiny, od příštího roku by mohly začít vznikat i sousedské dětské skupiny. Pomoci by mělo i navyšování zkrácených úvazků. Nejen vzhledem ke snižující se porodnosti, ale také proto, že právě rodiny s dětmi se prozatím dočkaly nejmenší podpory (např. právě ve srovnání s důchodci, jimž se jejich penze průběžně valorizují vzhledem k inflaci), ovšem vláda plánuje i změny ve výplatách rodičovského příspěvku. Zatím se ovšem zdá, že nepanuje konsenzus v tom, jak by uvažované změny měly vlastně vypadat.
Rodičovský příspěvek jako předmět vládního sporu
Ve vládní koalici se přitom rozhořel i spor o podobu a výši rodičovských příspěvků. Ty jsou aktuálně vypláceny v celkové výši 300 tisíc. Výše měsíčního příspěvku se pak odvíjí od délky jeho čerpání. Zatímco někteří uvažují o jeho navýšení, ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to odmítá a ponechal by výši příspěvku na současných 300 tisících. „Chystáme konsolidační balíček. Současně s tím zvyšovat a připravovat další navyšování mandatorních výdajů jde proti tomu úsilí. Mně přijde jako smysluplné zkrátit dobu čerpání, aniž bychom ale snížili peníze,“ uvedl. Dle jeho slov by se tak vlastně jednalo o motivaci matek k tomu, aby se rychleji vrátily na pracovní trh. Dodal ale, že základní podmínkou by bylo také navýšení kapacit předškolních zařízení.
Ministr práce a sociálních věcí ale nejenže chce navýšení dávky, a to o 50 tisíc, ale krátit maximální délku čerpání dávky ze 4 na 3 roky odmítá. Zároveň by chtěl, aby k navýšení došlo již letos, nejpozději pak s počátkem následujícího roku.
Koaliční strany se však na změně přístupu k rodičovským příspěvkům příliš neshodují. Zatímco zástupci TOP 09 právě zkrácením doby čerpání možné navýšení podmiňují, Piráti by zase navyšovali více. „Vzhledem k době několika let, kdy se příspěvek vůbec nenavyšoval, musí být výchozí navýšení někde v rozmezí mezi 50-70 tisíci korun,“ shrnula tak Olga Richterová. Shoda pak panuje pouze v opozici, která růst výše příspěvku podporuje, a to ať už bude finální růst jakýkoli. Přesto by ale opoziční strany přivítaly, kdyby se jednalo o vyšší částku než navrhovaných 50 tis. „Zvýšení o 50 tisíc korun je nedostatečné a přichází pozdě. Příspěvek by se měl jednoznačně zvýšit o inflaci od jeho posledního zvyšování,“ uvedla tak Lucie Šafránková (SPD), místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru.
Naposledy se rodičovský příspěvek zvyšoval před třemi lety, a to o 80 tis. Kč.