ČNB – Na jednání České národní banky (ČBN) je pravidelně diskutováno téma základních úrokových sazeb. Ty se nakonec bankovní rada rozhodla i tentokrát ponechat beze změny na sedmi procentech. Guvernér ČNB však zároveň oznámil ukončení intervencí v zájmu české koruny, což se záhy projevilo i na jejím kurzu…
Vývoj základní úrokové sazby
Základní úrokové sazby začala ČNB zvedat již předloni v červnu, a to na půl procenta. V následujících dvanácti měsících došlo k postupnému růstu sazby až k 7 %, kde se drží i celý poslední rok. V důsledku tohoto navýšení pak samozřejmě zdražily půjčky a hypotéky, na druhou stranu vzrostly i úroky na spořicích účtech, přesto úrok nedokázal vykrýt vyšší inflaci. Právě stále vysoká inflace, která se drží těsně pod hladinou 10 %, je pak dle guvernéra ČNB Michla důvodem, proč ani jiný scénář než zachování stávající úrokové sazby nebyl možný. Zatímco předešlé hlasování o základní úrokové sazbě nebylo jednoznačné, tentokrát rada hlasovala jednomyslně.
Ukončení intervencí
Guvernér ČNB pak na tiskové konferenci také oznámil, že bude ukončen režim intervencí ve prospěch koruny – v důsledku tohoto kroku by tedy koruna mohla začít oslabovat. „Pro celou bankovní radu je silná koruna stále podstatná, je to důležitý prostředek k tomu, aby byla nízká inflace. Ukončení intervencí je jen formální krok,“ uvedl Michl k ukončení intervenčního režimu. Faktem totiž je, že za posledních několik měsíců stejně ČNB žádné intervenční kroky aktivně nepodnikala. Vedle toho ale ČNB také oznámila, že znovu začne prodávat výnosy z devizových rezerv – a to proto, aby kurz koruny podpořila a zrušení intervenčních opatření vyvážila.
„Intervenční režim, který běžel od května minulého roku, kdy banka intervenovala ve prospěch koruny, byl pro trh poměrně důležitý. Díky tomu měl jistotu, že kurz koruny výrazně neoslabí. Zrušení tohoto režimu už ale bylo ve hře delší dobu,“ shrnul Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace. Dodal také, že se jedná de facto o první krok k postupnému snižování úrokových sazeb. Kdy by k němu reálně mělo dojít, však zatím nijak jasné není. „Nyní je na trhu konsenzus, že první snížení by mohlo přijít na listopadovém jednání ČNB, kdy bude představena další makroekonomická prognóza,“ dodal Seidler. Další možností je zahájení snižování základních úrokových sazeb až na počátku roku 2024, kdy budou známy další informace o inflaci.
Stav ekonomiky
ČNB zároveň prezentovala nová data týkající se tempa zdražování a celkové ekonomické situace v Česku. Za celý letošní rok rada odhaduje tempo zdražování na 11 %, příští rok by pak mělo dojít k významnému poklesu až na 2 %. Centrální bankéři také zhodnotili očekávaný vývoj české ekonomiky, ta by dle aktuální prognózy měla letos stagnovat na úrovni jedné desetiny procenta. Jak navíc upozornil Michl, síla ekonomiky souvisí také s tím, jak silná je koruna. „Chceme silnou korunu, k tomu ale potřebujeme silnou ekonomiku,“ uvedl přímo.
