ČESKO – Školství a zdravotnictví, byť by se mělo jednat o obory, na něž je kladen nejvyšší důraz, jsou v Česku dlouhodobě podfinancované. Ruku v ruce s tím jde i nedostatek kvalifikovaných pracovníků. A zatímco pedagogy postupně odrazuje zvyšující se administrativa a neustálé nekoncepční změny, zdravotníci se bouří proti přesčasovým hodinám. Ty však dokonce aktuální novela zákoníku práce nejenže neminimalizuje, ale zvyšuje jejich legální počet na více jak 800 hodin každý rok…
Novela zákoníku práce se stala předmětem sporu opakovaně, poslanci se k ní museli vrátit poté, co Senát nesouhlasil s novým principem zadávání úkolů pracovníkům na dohodu tři dny předem. Nakonec se ale ukazuje, že největším předmětem sporu bude (údajně) dočasné (tedy po dobu, kdy ve zdravotnictví budou scházet zaměstnanci…) zavedení možnosti další přesčasové práce v nemocnicích. Zatímco ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka (KDU-ČSL), tvrdí, že se jedná pouze o „možnost“, lékaři nesouhlasí a označují příslušnou část novely za nepřijatelnou.
Jak je to s přesčasy?
Podle údajů České lékařské komory odpracuje lékař každoročně v průměru 720 hodin přesčasů, přitom zákonný limit doposud umožňoval přesčasy v maximální výši 416 hodin. Novela zákoníku práce ale tuto hodnotu navyšuje (zdvojnásobuje), a to dokonce na 832 hodin. Není tedy divu, že lékaři se bouří. Dle slov Jurečky ale k přesčasům není možné nikoho nutit. „Tyto přesčasy není možné sloužit, pokud by ten lékař nesouhlasil. Je tu nutná dohoda mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. My navíc budeme velmi přesně sledovat ve zpřísněném režimu přesčasy přes dozorový orgán,“ uvedl přímo. Jenže realita je podle lékařů naprosto odlišná. Někdy musejí sloužit i 100 přesčasových hodin v měsíci, a i když se tvrdí, že tyto přesčasy jsou dobrovolné, není to dle jejich výpovědí tak – pokud totiž přesčas odmítnou, jen to znamená, že přesčas bude muset vzít jiný kolega.
Přetížení lékaři
Je poměrně paradoxní, že daná novel je vynucena ze strany EU, která ovšem prosazuje pravidla, aby lidé mohli snáze skloubit svůj pracovní život se životem rodinným. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tak jen shrnul, že namísto toho „v Česku vznikl tento paskvil.“ Problémem pak je, že zejména mladí lékaři se odmítají vzdát vlastního života kvůli práci, což v důsledku vede k odlivu profesionálů do zahraničí. Navýšení přesčasových hodin je však problémem i pro pacienty. „Chronicky přetížený personál není schopen bezpečně pečovat o pacienty, přispívá to také k tomu, že ruku v ruce s kvalitou péče dochází k chronické únavě těchto pracovníků,“ vysvětlil Jan Přáda, předseda sekce mladých lékařů ČLK. Dodal také, že právě mladí lékaři nakonec ze zdravotnictví raději odcházejí.
„Politici dali jednoznačně najevo, že problém obrovského množství přesčasové práce ve zdravotnictví řešit nechtějí a nebudou. Jednoznačně dali najevo, že lékařky a lékaři jsou pro ně občané druhé kategorie, protože si nezaslouží žádnou ochranu a práva. Nemluvě o tom, že je jim lhostejná bezpečnost pacientů, protože přepracovaní lékaři častěji chybují,“ shrnul pak situaci Kubek. Podobný názor zastává i opozice. ČLK tedy poslala také výzvu prezidentovi Petru Pavlovi, aby tuto novelu nepodepisoval. Pokud tak i přesto tento týden učiní, plánuje se Česká lékařská komora obrátit na Ústavní soud.
