Vědci našli v Podyjí nenápadnou rostlinu, která byla 100 let považována za vyhynulou

Foto: Jakub Malačka

ZNOJMO – Vědci našli v Podyjí nenápadnou rostlinu sítinu tmavou, která přitom byla na území Národního parku Podyjí a rakouského Thayatal považována už 100 let za vyhynulou.

Sítina tmavá Juncus melananthos je zařazena v Červeném seznamu podle národních kategorií ohrožení ke kriticky ohroženým druhům. V České republice i v Dolních Rakousích je zákonem zvláště chráněným druhem, v Rakousku je vedena dokonce mezi druhy ohroženými vyhynutím. Z Čech rostlina vymizela, na Moravě roste jen v několika lokalitách. „Od posledního záznamu o ní letos uplynulo 100 let,“ informovala Renata Hurníková z Jihomoravského muzea ve Znojmě. V Podyjí ji botanici našli na odlehlé a v lese skryté lokalitě U Rumcajse. Podle odborníků je důležitou podmínkou pro klíčení sítiny tmavé narušení bahnitého povrchu. „Na lokalitě U Rumcajse bývá povrch neperiodicky obnažován stádem prasete divokého, které obvykle způsobuje nežádoucí narušení svým rytím. V tomto případě je však vítané,“ popsal nálezce z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Radomír Řepka. Stejně jako botanik Jihomoravského muzea ve Znojmě Radomír Němec.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihomoravském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Klíčení podle odborníků dále napomohlo zaplavení substrátu v první polovině vegetačního období vodou. To se událo v červnu. V letním období pak voda postupně zmizela a zůstala po ní obnažená místa bez vegetace. A právě na narušených a mokrých místech citlivou a náročnou sítinu vědci našli. „Semena zde byla nepochybně uložena v takzvané půdní semenné bance desítky let a čekala na svou příležitost, která v letošním roce konečně přišla,“ řekl Němec. NP Podyjí vznikl v roce 1991 na území někdejší chráněné krajinné oblasti, na Moravě je jediný. Na rakouské straně vznikl národní park až v roce 2000. Jde o unikátní přírodu zachovalého říčního kaňonu bez lidského osídlení s teplomilnými lesy a květenou.

Foto: JM muzeum Znojmo