ČESKO – Podle nejnovější zprávy Mezinárodního měnového fondu (MMF) ovlivní umělá inteligence (AI) až 40 % pracovních míst na celém světě. Jak také příslušná analýza uvádí, větší dopad bude mít AI na rozvinuté bohaté země, což v důsledku může vést ke vzniku větších nerovností uvnitř států. Jak se predikce vztahují k Česku? A mají se zaměstnanci AI bát?
Umělá inteligence v praxi
Trh práce je proměnlivý a samozřejmě reaguje také různé nové trendy. Ostatně, různé pracovní pozice i v minulosti zanikaly a vznikaly dle potřeby a v reakci na vývoj společnosti a technologií. Zvýšená pozornost věnovaná využití umělé inteligence tedy není nijak neobvyklá – vždyť by se mohlo jednat o poměrně zásadní „game changer“ napříč pracovním trhem. Ovšem predikce jsou jednou věcí, praxe pak druhou. Již v roce 2021 totiž vyšla studie, jež uváděla, že v roce 2024 bude až polovina zaměstnání umělou inteligencí hluboce ovlivněna. Situace roku 2023 však naznačuje, že tak rychlý rozvoj AI přece jen nebude. Jak tedy shrnul také odborník na problematiku využití umělé inteligence, Lukáš Kačena, je namístě k podobným předpovědím přistupovat spíše se zdravou skepsí.
Konkrétně v Česku zatím AI pracovní trh nijak výrazně neovlivnila, i když řada odvětví se o AI zajímat začala. „O umělou inteligenci by se měli začít zajímat všichni, protože jejich práci opravdu ovlivnit může, a to i na odborných pozicích v oborech, jako je překladatelství, management a podobně,“ upřesnil také Kačena.
Co nás čeká?
I když aktuálně se nezdá, že by využití umělé inteligence na českém trhu práce bylo jakkoliv masivní, minimálně je namístě věnovat pozornost tomu, kterých oborů by se její nástup měl v budoucnu nejvíce dotknout. Dle další z analýz zapojení AI do trhu práce nejvíce poznamená zaměstnance v dopravě a skladování, dále v oborech těžby, ubytování a také ve zpracovatelském průmyslu. Obávat se ale toho, že budeme všichni umělou inteligencí nahrazeni, se minimálně zatím zdá jako poměrně lichá představa. „Mediální zkratky skutečně naznačují, že nás AI nahradí. Spíše bych ale řekl, že lidskou práci nenahradí AI, ale lidé budou s AI aktivně pracovat. Umělá inteligence může například plnit různé rutinní práce a lidé se mohou více věnovat práci odborné,“ objasnil Kačena.
V daném kontextu „náhrady lidí“ umělou inteligencí pak lze zmínit zejména starší generace pracovníků, které zpráva MMF označuje za nejohroženější. Ne však zcela ve smyslu tom, že by jim AI měla práci sebrat, ale spíše v rovině zániku jejich pracovních pozic poté, co je s odchodem do důchodu opustí. Je tedy nepochybně namístě umělé inteligenci věnovat pozornost, stejně tak by si lidé měli být vědomi toho, co dokáže. V Česku, které se dlouhodobě potýká s problémy v obsazování různých dělnických pozic, by pak mohla být automatizace a robotizace s využitím umělé inteligence cestou k dalšímu rozvoji. Přesto však ke kýženému cíli povede ještě relativně dlouhá cesta vyžadující také poměrně velké investice.
