Důkaz, že tu žili Keltové: V Hustopečích úřadují archeologové

Foto: Město Hustopeče

BŘECLAV – Na staveništi v nové lokalitě Generála Peřiny úřadují archeologové. Narazili tu na pozůstatky vesnice z doby halštatské a laténské asi 600 let před naším letopočtem. Ale stavbu to neohrozí. Všechny nálezy si odveze a prozkoumá Regionální muzeum v Mikulově. Pro historii Hustopečí je to však významný objev, první důkaz toho, že tu žili etničtí Keltové.

Přípravy lokality za ulicí Generála Peřiny na novou zástavbu v Hustopečích jsou v plném proudu a nenaruší je ani čerstvý archeologický nález pod budoucí vozovkou, který učinili pracovníci Ústavu archeologické památkové péče Brno. Pro město je to velmi důležitý objev, který dokazuje, že na našem území žili etničtí Keltové. „Našly se tu pozůstatky vesnice z doby laténské a halštatské, což je doba okolo 600 let před naším letopočtem. Jednotlivá stavení jsou vyhloubená částečně v zemi a uvnitř bylo množství dalších předmětů denní potřeby,“ vysvětlil vedoucí výzkumu Richard Bíško. Nalezené artefakty v podobě kostí, keramických střepů a bronzových přívěsků či dokonce knoflíků budou odvezeny do laboratoří Regionálního muzea v Mikulově, kde budou podrobeny analýzám a následně uloženy do depozitářů. Přestože se jedná o nález významný, budoucí zástavbu nijak neomezí. „My jsme zatím zkoumali část pod budoucí vozovkou, kde probíhaly zemní práce. Tím naše práce prozatím končí. V momentě, kdy se začne budovat další zástavba, tak se sem opět vrátíme a budeme hledat dál. Nicméně už teď víme, že na tomto místě tekl potok, kolem kterého se právě podobná osídlení budovala, takže je možné, že podobných nálezů tu ještě bude více,“ připomněl Bíško a poukázal i na spojitost s dalším nalezištěm v místě současného nájezdu na dálnici, kde bylo před dvaceti lety objeveno pohřebiště právě z doby laténské.

Staňte se členy FB skupiny Život v Jihomoravském kraji a žádná zpráva z kraje vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Podle Městského muzea a galerie Hustopeče se na nově objeveném nalezišti může jednat o vesnici, která je spojena i s výzkumem keltského osídlení, který již proběhl v trati „Šibenky“, kde leželo celkem 54 hrobů, a to jak 44 kostrových, tak i 14 žárových, z doby asi 310 až 180 př. n. l. Kromě toho se našlo i šest míst s uhlíky a zlomky nádob se spálenými kostmi, železnými, bronzovými i skleněnými předměty. Do společného hrobu byli pohřbeni muž s bojovnickou výbavou a žena se šperky. Dochovanou výbavu muže tvoří železný meč s řetězovým závěsem, kopí, štítová puklice, zvířecí kost a spona na pravém rameni. Výbava ženy se sestává z železného náramku, pěti bronzových spon a menší nádobky. Pohřebiště je dokladem pobytu menší komunity, pravděpodobně rodiny, která po několik generací kultivovala krajinu u dnešních Hustopečí. Po odchodu Keltů přicházejí na jižní Moravu germánské svébské kmeny zvané Markomani a Kvádové. O nálezu informovala i Hustopečská televize.