Jak se zachovat při evakuaci. Náhradní ubytování, hlášení přechodného pobytu a další informace

Ilustrační foto

Evakuace je naprosto výjimečný stav, který mnozí z nás nikdy dříve nezažili. Jak probíhá? Jak se zachovat? A je naší povinností ji uposlechnout? Přinášíme odpovědi na základní otázky.

Jakým způsobem se dozvím o plánované evakuaci?

O způsobu provedení evakuace se dozvíte z vysílání Českého rozhlasu, České televize nebo z místního veřejného rozhlasu, popřípadě z radiovozů policie/hasičů.

Je mou povinností se evakuovat?

Výzvy oprávněných orgánů k evakuaci (velitel zásahu IZS, starosta obce nebo orgány krizového řízení) je fyzická osoba povinna se podrobit. Povinnost může odmítnout, pokud by tím ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob.

Co mám dělat, jsem-li zdravotně postižen(a) nebo fyzicky omezen(a) a je nařízena evakuace?

Pokud máte pochybnosti, zda zvládnete případnou evakuaci bez asistence a nemáte v domě (v sousedství) osoby, které jsou schopny vám pomoci, žádejte o pomoc na tísňových linkách (přednostně 112, 150, případně 155 nebo 158).

Jste-li dlouhodobě zdravotně hendikepováni, informujte již předem váš obecní úřad.

V každém případě vyvěste v okamžiku nařízení evakuace z okna nebo na kliku vstupních dveří bílou látku (ručník, prostěradlo). Tím dáváte na vědomí, že potřebujete pomoc.

Musím někomu nahlásit místo svého náhradního ubytování?

V případě vyhlášení krizového stavu jsou obecní úřady s rozšířenou působnosti, resp. obecní úřady povinny (podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení) evidovat údaje o přechodných změnách pobytu osob. Každá fyzická osoba, která opustila své místo trvalého pobytu (řízenou nebo samovolnou evakuací) z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, je povinna se nahlásit na příslušném obecním úřadě obce, do které byla evakuována. Tuto skutečnost je nutné nahlásit jen v případě, že předpokládaná délka pobytu v daném místě bude delší než tři dny.

Proč je důležité nahlásit přechodnou změnu pobytu?

Údaje o přechodných změnách pobytu se zpracovávají nejen z evidenčních a statistických důvodů, ale také pro umožnění výplat různých dávek (státní sociální podpory, hmotné nouze, pro osoby zdravotně znevýhodněné, pozůstalostních, invalidních a starobních důchodů).

Pokud nemám možnost se evakuovat na chatu, chalupu nebo k příbuzným, kde zjistím, do kterého místa budu evakuován(a)?

V případě vyhlášení evakuace se tuto informaci dozvíte v evakuačním středisku. Evakuační středisko je místo či zařízení mimo evakuační zónu, kde jsou shromažďovány evakuované osoby a je výchozím bodem přemístění pro evakuované osoby bez možnosti vlastního ubytování.

Co mám dělat, byl(a)-li jsem při evakuaci rozdělen(a) se svojí rodinou?

Těmto situacím se snažíme v každém případě předcházet a vždy je naší snahou udržet rodiny a blízké pohromadě. Proto je nutné ihned po příjezdu do evakuačního střediska se zaevidovat a nahlásit všechny tyto skutečnosti příslušným pracovníkům.

Voda zaplavila můj dům, jsem v něm uvězněn(a) a potřebuji zachránit. Jak mám dát o sobě vědět?

Pokud máte k dispozici fungující telefonní přístroj, tak volejte na tísňovou linku (150, event. 112). Operátorovi co nejlépe popište vaši situaci, tzn. co se stalo (kde se v domě nacházíte, kolik osob, zda je někdo zraněný, výška hladiny vody atd.), dále pak o jakou nemovitost se jedná (adresa, orientační bod, barva a typ střechy apod.) a nakonec sdělte své jméno a telefonní číslo. Pokud si z jakéhokoliv důvodu nemůžete zavolat o pomoc telefonicky, snažte se dát o sobě vědět jakýmkoliv jiným způsobem (např. vyvěšením prostěradla nebo jiného kusu látky z okna).

Zdroj: Krizový portál