„Vývoj elektrické tramvajové trakce za těch 125 let je obdivuhodný. Posunuli jsme se jak v komfortu pro cestující, tak řidiče. Zatímco dříve řidiči řídili v otevřeném prostoru bez jakékoli ochrany, dnes sedí v ergonomicky řešené kabině s komfortním zázemím. Tramvaje jsou nízkopodlažní, klimatizované a vybavené prvky, které chrání jak cestující, tak ostatní účastníky provozu. Pokrok vnímáme i v oblasti energetické účinnosti, údržby i provozní spolehlivosti. Dnes provozujeme 287 tramvají, které denně zajišťují páteřní systém městské hromadné dopravy v Brně,“ uvedl Miloš Havránek, generální ředitel Dopravního podniku města Brna.
Tehdy jezdily dvě linky a byly značeny barvami. Bílá linka jezdila z Pisárek do Králova Pole k Semilassu, zelená z Václavské k Ústřednímu hřbitovu. V roce 1900 se začalo jezdit ze Zábrdovic na Cejl – Kobližnou – náměstí Svobody (žlutá linka), v roce 1901 od jatek na Masné – Křenovou – Masarykovou – Veveří – velkou smyčkou ulicí Jiráskovou na Údolní (červená linka), dále odbočka z Křenové do Komárova (modrá linka).
Mohlo by vás zajímat
Prvních 41 motorových vozů bylo vyrobeno v rakouském Grazu, k nim přibylo 12 vlečných vozů a několik přestavěných z původního parního i koňského provozu. Tramvaje byly velmi pomalé, zvládly 7 – 25 kilometrů v hodině, plošiny nebyly chráněné, kabiny řidičů otevřené a v zimních měsících dovnitř foukalo. Nástup byl přes vysoký schod, což činilo problém hlavně dámám v sukních. Následovaly vozy známé jako „plecháče“, pak populární typy T2, T3, a nakonec moderní, nízkopodlažní a víceméně tiché tramvaje z posledních let. Dopravní podnik města Brna uchovává, opravuje a pečuje o historické vozy. Zástupce všech významných typů tramvají, které patřily k Brnu, jsou součástí jeho sbírky retro vozů. K vidění bývají na Dnech otevřených dveří nebo speciálních sezónních linkách.
