Tzv. Astronautova deska patří k archeologickým nálezům, které dodnes budí pozornost, a to po celém světě. Jak vědci, tak amatérští nadšenci, ještě stále vedou spory o významu postavy zobrazené v kameni, protože podobnost s moderními leteckými prostředky bývá buď zdůrazňována, či naopak vyvracena.
Úžasný objev
V Palenque, které leží na poloostrově Yucatan v jižním Mexiku, se nachází významná archeologická lokalita, kde byla nalezena mnohá z nejlepších děl mayského sochařství i architektury. Toto místo bylo objeveno roku 1840. Dva muži tehdy narazili při průzkumu divoké džungle na sen každého objevitele – úplně neprobádané město. Byli to John Lloyd Stephens, americký cestovatel, diplomat a spisovatel a Frederick Chatherwood, architekt a kreslíř.
Během času se muselo zorganizovat mnoho a mnoho archeologických výprav, aby to, co se skutečně (jak předpokládali dva objevitelé) ukázalo být posvátným místem, vydalo svá tajemství.
Podzemní krypta
108 let po objevení města byl učiněn archeologem Albertem Ruz Lhuillierem nový významný nález v Chrámu nápisů na vrcholku jedné ze tří pyramid, které se tyčí kolem bývalého středu města. V chrámu objevil desku s otvory, do nichž mohl i vsunout ruku. Jakmile desku nadzvedl, uviděl tajnou chodbu vedoucí do řady podzemních galerií plných předmětů z nefritu a perleti, jak tomu bývalo také v pohřebních komorách ve starověkém Egyptě.
Je zajímavé, že dosud panoval názor, že jihoamerické pyramidy sloužily výhradně k náboženským účelům. Ale zde – na konci schodiště byly dveře a za nimi – pohřební krypta se stěnami pokrytými reliéfy a nápisy. Zachovaly se i vybledlé fresky „devíti Vládců noci“, strážců devíti stupňů podsvětí mayské civilizace.
Astronautova deska
Uprostřed objevené krypty stál sarkofág s ostatky muže – později bylo zjištěno, že šlo o krále Pacala. Právě on pozvedl Palenque k jeho velikosti. Nyní odpočíval zde s obličejem zakrytým krásnou maskou ze zeleného nefritu.
Ovšem teď přijde to hlavní: největším překvapením byl basreliéf zdobící náhrobní kámen. Je zde zobrazen muž nakloněný dopředu, jako když řídí cosi, z čeho vyhází kouř nebo plameny. Samosebou – fanoušci paleoastronautiky (která ovšem nebyla dosud oficiální archeologií uznána jako studijní předmět) v tom spatřují moderního pilota či astronauta. Potvrzení této domněnky shledávají také v tom, co vychází z nosních dírek tohoto muže – bývá to vykládáno jako dvě hadičky napojené na moderní stroj. Ruce jako by svíraly páky podobající se těm, které známe z letadel či kosmických lodí.
Jde o pouhou fantazii nebo je to postava zachycená při letu?
