Školství čekají další úspory. Dotknou se maximálního počtu hodin výuky, které hradí stát

Zdroj: Pexels/Max Fischer

ČESKO – Financování českého školství se může zdát být komplikované, navíc média průběžně plní titulky o zvyšování platů učitelů (o tom, jak je to doopravdy, by pak bylo možné poměrně dalekosáhle diskutovat). Jenže vláda se snaží šetřit, takže sliby o tom, jaké výše by platy učitelů měly dosáhnout, vzaly za své. Na podzim navíc učitelé stávkovali – ne však přímo kvůli vlastním platům, ale kvůli řadě opatření, jež by měla přímý dopad na kvalitu výuky. Jedním z nich pak bylo i snižování maximálního počtu hodin výuky na základních a středních školách hrazených ze státního rozpočtu. Původně totiž vláda počítala s tím, že snížení bude u základních škol šestiprocentní a u škol středních dokonce patnáctiprocentní… Co se tedy nyní změnilo?

Financování škol

České školství průběžně prochází řadou reforem, jejich prospěšnost je pak v řadě ohledů spíše otázkou. Každopádně v minulosti bylo regionální školství financováno tak, že byly zohledňovány počty žáků – a dle toho školy získávaly ze státního rozpočtu peníze. Před několika lety ale došlo k reformě tohoto systému – a namísto počtu žáků začal být brán v potaz reálný počet odučených hodin. Maximální počet odučených hodin hrazený ze státního rozpočtu pak vznikl tak, že byly nastaveny počty hodin odpovídající potřebám jednotlivých typů vzdělávání. Ne všechny školy stanovené maximum využívají, ale mnohé se k této stanovené hranici blíží. Již na podzim loňského roku ale ministerstvo školství v rámci úsporných opatření přišlo s návrhem, že tato proplácená maxima sníží – v případě ZŠ o zmiňovaných 6 % a v případě SŠ o 15 %. Právě to se tedy stalo také důvodem pro protesty školských odborů.

„U středních škol je snížení o 15 % naprosto nereálné a nesmyslné, zejména některé odborné technické školy realizují praktickou výuku prostřednictvím svých vlastních zaměstnanců a potřebují hodiny zaplatit. Jiné školy tuto výuku zajišťují v odborných podnicích a nemají vlastní zaměstnance,“ objasnil problematičnost zamýšleného opatření Jiří Zajíček, předseda Unie školských asociací, CZESHA. Dle jeho slov by tato významná redukce vyžadovala změny ve školních vzdělávacích programech, bylo by nezbytné výuku některých předmětů – např. druhého jazyka – omezit. Školy by se totiž do stanoveného limitu nevešly a práci vyučujících by neměly z čeho uhradit.

Přijatelný kompromis?

Po řadě protestů tedy ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhnul kompromis, a to ponížení maximálního počtu hrazených hodin o 5 %. „Dneska máme 19 dětí průměrně ve třídě, což je z mezinárodního hlediska bezpečný počet. Není žádný důvod k tomu, aby dál narůstaly počty nových úvazků ve školství,“ shrnul v dané souvislosti Bek. Dodal také, že v posledních letech počet učitelů či asistentů pedagogů rychle rostl, což chce kabinet zbrzdit. K tomu má tedy napomoci právě i toto snížení maximálního počtu hrazených hodin. „Je to rozumný kompromis, na který lze přistoupit, aby to nedopadlo na kvalitu vzdělávání a nemusela se redukovat přímá vyučovací povinnost,“ komentoval rozhodnutí Zajíček.

Návrh nakonec minulý týden schválila i vláda. Ještě letos by to pro státní rozpočet mohlo znamenat úsporu o přibližně 400 milionů korun, v roce příštím pak o dvojnásobek.