ČESKO – Závěr minulého týdne patřil na půdě Poslanecké sněmovny druhému čtení návrhu zákona o korespondenční volbě. Po dlouhých hodinách jednání se jej nakonec podařilo „protlačit“ dále – a tak zamíří k závěrečnému schvalování. Opozice má však vůči němu stále nespočet výhrad. Jsou oprávněné?
Samé průtahy
Už v prvním čtení zaměstnala korespondenční volba poslance na dlouhých šest jednacích dnů. Ačkoliv koalice v rámci druhého čtení usilovala o urychlení, ani tentokrát projednávání neprobíhalo zrovna hladce. Druhé čtení nakonec trvalo od čtvrtečních 11 hodin až do jedné hodiny v noci v pátek – kdy pokračovalo znovu od devíti hodin ráno. Celkově tak především dlouhé opoziční projevy skončily po dvaceti hodinách a zákon tak čeká závěrečné schvalování.
Opozice vytrvale proti
Sněmovnu i tentokrát vytrvale blokovala opozice. „My s tím zákonem nesouhlasíme a návrhy na přerušení jsme se pokoušeli ten zákon vrátit a přerušit jednání o něm tak, aby byl přijat ve standardní formě,“ uvedla tak Alena Schillerová (ANO). Narážela na skutečnost, že se jedná o poslanecký a nikoliv vládní návrh. To dle opozičních zástupců může být i protiústavní. Podle koalice je naopak tento způsob schvalování běžný ve většině států.
Argumenty opozice i se v rámci druhého čtení převážně opakovaly. Klasicky zaznívalo, že plán zavést korespondenční hlasování je hrozbou a mohla by tak být poškozena tuzemská demokracie. Ozývaly se také názory, že se jedná o ještě horší návrh než ten, který byl předmětem prvního jednání, jelikož od hlasujících se např. nemá požadovat dokládání informací o bydlišti v zahraničí.
Hra o volby 2025?
Tomio Okamura (SPD) pak podal přímo návrh na zamítnutí předlohy jako celku (o tom se ale bude hlasovat až ve třetím četní). Dle jeho slov vláda o prosazení korespondenční volby usiluje kvůli tomu, že se bojí v nadcházejících volbách politického fiaska. Je přitom pravdou, že i když korespondenční volba je skutečně světový trend, stávající vládní koalice může usilovat o hlasy ze zahraničí, jelikož naladění voličů mimo ČR spíše nahrává stávajícím vládním stranám. Hlasů ze zahraničí sice obvykle příliš mnoho není, ale faktem je i to, že v posledních letech bývají výsledky voleb často docela těsné.
Podobně jako ANO se také SPD přidává na stranu argumentů o protiústavnosti korespondenčních voleb. „Navrhovaná změna je protiústavní a je jasné, že by oslabila již tak slabou důvěru v demokracii, protože korespondenční hlasování umožňuje zákulisní ovlivňování voličů a zvyšuje riziko volebních podvodů,“ uvedl přímo Okamura. Podle Stanislava Balíka, emeritního soudce Ústavního soudu a děkana právnické fakultu ZČU v Plzni, jsou však podobné obavy poměrně liché. „Leckdo dnes napadá důvěryhodnost voleb. Korespondenční volby ale probíhají v celé řadě zemí, kde tyto problémy nejsou nijak výrazně zaznamenávány,“ shrnul.
Realita
Lidé, kteří žijí v zahraničí, nezřídka musí urazit velké vzdálenosti na ambasády, kde je jim umožněno volit. Je to drahé, časové náročné a proto chce vláda dát těmto lidem možnost, aby mohli hlasovat poštou. Mohli by to udělat ti, kdo by se zapsali do voličského seznamu u místně příslušného zastupitelského úřadu, následně by dostali hlasovací lístky a ty by pak odeslali poštou.
