Češi stále rizikově pijí a také kouří. Varující jsou data zejména v případě žen a mladých dospělých

Zdroj: Pexels/Maria Orlova

ČESKO – Češi nezřídka bývají označováni jako „národ pivařů“. Dát si jedno či dvě piva na dobré trávení jistě není nic špatného – jenže ve společnosti se projevuje i tzv. rizikové pití. A zatímco zájem o alkohol mezi muži a mladšími ročníky klesá, roste mezi ženami. Ruku v ruce s alkoholem pak jde také další „zlozvyk“, tedy kouření. A výsledkem je v konečném důsledku dle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) řada zdravotních problémů i předčasných úmrtí. Co dalšího průzkum SZÚ ukázal?

Spotřeba alkoholu klesla, ALE

Jak uvádí SZÚ, průměrná spotřeba alkoholu v Česku v posledním roce mírně klesla. Méně pijí především muži, spotřeba alkoholu se v jejich případě snížila z průměrných 11 litrů na osobu na 9,4 litrů. To by sice mohla být poměrně pozitivní informace, ovšem dle slov Alberta Kšiňana z Výzkumného centra RECETOX je křivka spotřeby alkoholu v poslední dekádě de facto vyrovnaná, tedy se jedná spíš jen o nárazový výkyv. Nutno také dodat, že v případě žen SZÚ v souvislosti s konzumací alkoholu hovoří o trendu mírně stoupajícím. Obecně pak data ukazují, že v roce 2023 každý dospělý v Česku vypil průměrně 6,9 litrů alkoholu, zatímco o rok dříve to bylo 7,2 litrů.

Na druhé straně spektra pak stojí abstinence, která je ve statistických datech SZÚ klasifikována jako abstinence celoživotní a abstinence v posledním roce. V případě abstinence celoživotní se podle Kšiňana procento těch, kdo se k ní hlásí, v čase nijak významně nemění a pohybuje se okolo hranice 3 % dospělé populace. Narůstá ale počet těch, kdo potvrzují abstinenci v posledním roce. „V aktuálním šetření je to 12,6 % respondentů, kteří v posledním roce nepili alkohol. A překvapivě toto číslo roste rychleji u mužů,“ shrnul. Nejčastějšími motivy k celoživotní abstinenci jsou primárně zdravý životní styl a zdravotní důvody, kdežto abstinenci v posledním roce volili lidé primárně ze zdravotních důvodů – a až poté kvůli zdravému životnímu stylu. Lze tedy odvozovat, že k abstinenci v posledním roce inklinují spíše starší respondenti.

Umírněné vs. škodlivé pití

Názory na to, kolik alkoholu už začíná člověku škodit, se sice mohou různit, ovšem existuje také všeobecně přijímaná definice toho, co je pití umírněné, a co je již pití škodlivé. V souladu s metrikami Světové zdravotnické organizace WHO lze tedy uvést, že umírněným pitím jsou cca 2 velká piva denně v případě mužů a jedno v případě žen, zatímco pitím škodlivým jsou více jak tři velká piva nebo jiné alkoholické nápoje u mužů a dvě piva/dva alkoholické nápoje u žen každý den.

S nadměrnou konzumací alkoholu, k níž se pojí i významná zdravotní rizika, se potýká více jak 15 % lidí, třikrát častěji muži než ženy. Nejčastěji se pak nadměrná konzumace alkoholu týká lidí ve věku mezi 45-64 lety, kdy přes 19 % z nich již pije rizikově. V těsném závěsu je pak skupina ve věku 25-44 let, kdy se riziková konzumace alkoholu týká témě 17 % z nich. Ačkoliv nejmladší ročníky ve věku 15-24 let rizikově pijí nejméně (v cca 11 %), dle dat SZÚ zase mnohem více inklinují k užívání nikotinu. Ten užívá až polovina z nich, přičemž právě mezi nejmladšími generacemi sílí obliba rozličných cigaretových alternativ.

Kouření a pití, nerozlučná dvojka

Kouření a pití alkoholu jde přitom ruku v ruce, což dokazují i data SZÚ. Zatímco ti, co pijí umírněně, zároveň kouří ve 23 % případů, s tím, jak frekvence konzumace alkoholu roste, roste také procento těch, kteří kouří. „Na 20 % celkové úmrtnost v Česku jde na vrub kouření a 6 % na užívání alkoholu,“ uzavřela tak Barbora Macková, ředitelka SZÚ.