Tom von Hundertmark získal v roce 1976 téměř nový automobil Ford Mustang za pouhou třetinu původní ceny. Majitel vozu udal, že nutně potřebuje peníze v hotovosti. Jediný nedostatek, který auto podle všeho mělo, byla vyboulenina konzole v prostoru mezi předními sedadly.
Uslyšeli něco podivného
Rodinný dům Hundertmarkových leží stranou od dalších obydlí v klidné, venkovským dojmem působící vedlejší ulici. Jednou večer – asi tři týdny po výhodné koupi – Tom, který pracoval jako číšník v sousedním městečku, zaparkoval svůj vůz jako obvykle kolem 23. hodiny na příjezdové cestě k domu. Asi za dvě hodiny poté, co ulehl, zaslechli jeho rodiče, jejichž ložnice ležela přesně proti zaparkovanému autu, hlasitý zoufalý křik malého dítěte.
Vzhledem k izolované poloze domu to bylo něco zcela neobvyklého. Nikdo nepochyboval o tom, že křik vychází z automobilu. Ustaraní rodiče vyběhli před dům a Tomův otec otevřel dveře vozu. Nářek ustal, jako když utne. Otec prohledal celé auto, podíval se pod přední i zadní sedadlo, ale nenašel ani nezpozoroval nic podezřelého.
Nářek pokračoval
Jakmile však dveře zavřel, okamžitě zazněl srdcervoucí nářek, občas přecházející v podivně skličující vrnění. Protože nešlo vyloučit, že někdo omylem odložil dítě do zavazadlového prostoru, rozhodli se rodiče probudit syna.
Jakmile otevřeli zavazadlový prostor, dětský nářek okamžitě ustal. Ani zde však – ostatně podobně jako předtím ve voze – žádné dítě neobjevili. Nenalezli pro tento fenomén žádné logické vysvětlení, a proto se rozhodli, že k vypátrání neviditelného dítěte použijí psy.
Psi strnuli hrůzou
Zavolali tedy Pixie a Babe. Oba dva se v autě vozili přímo s rozkoší. I nyní se k nim s očividným očekáváním přiblížili, ale zhruba dva metry před vozem nehybně strnuli. Začali vrčet a srst na hřbetě se jim viditelně zježila. Zřejmě by se za nic na světě nepřiblížili k automobilu ani o krůček.
Rodina už nemohla nic dělat. Rodiče se vrátili do domu a modlili se za milost pro neviditelného tvora. Dětské vrnění a nářek pokračovaly bez přestání další dvě hodiny. Celá rodina byla rozrušená, ani Tom nedokázal následujícího dne říci k tomuto případu nic bližšího.
Naskýtá se otázka, jestli dřívější majitel vozidla neprodělal jakousi tragickou nehodu, při níž přišlo o život malé dítě. Možná, že vozidlo jaksi nasálo psychickou energii dítěte, které mohlo přijít o život, což později způsobilo výskyt strašidelného fenoménu, vázaného právě na tento automobil. Každopádně nářek později ustal a už se neobjevil.
