ČESKO – Počet lidí, kteří jsou aktuálně v Česku ve vězení, je nejvyšší od doby covidové pandemie. Některé tresty, které legislativa ukládá, jsou navíc nepřiměřené. I proto tedy ministerstvo spravedlnosti v čele s Pavlem Blažkem (ODS) plánuje reformu trestní politiky. Ta má být nejrozsáhlejší od roku 2010. Jednání se však protahují a je otázkou, zda novela stihne projít schvalovacím procesem do konce volebního období.
Méně vězňů!
Hlavním cílem reformy je snížení počtu lidí, kteří za trestné činy zamíří za mříže. A dosáhnout by se toho mělo tak, že v některých případech by byly více udělovány peněžité tresty. Právě to, u kterých zločinů by bylo možné namísto vězení uložit jen peněžitý trest, si ale vláda musí ještě vyjasnit. Dle původního návrhu by totiž tuto možnost měli soudci prakticky vždy, teoreticky tedy i v případě vraždy. Ačkoliv opozice pak v principu s plánem vlády posílit alternativní tresty souhlasí, dle jejích zástupců bude nezbytné najít shodu u výše sazeb za jednotlivé zločiny. Pro hnutí ANO je tak např. neakceptovatelné, aby se u sexuálních a násilných trestných činů bylo možné „vyplatit“. S tím ovšem souhlasí i ministr Blažek. Zároveň však odmítá tvrzení, že by se kteříkoli obvinění nějak „vykupovali“ z trestu.
Trestní sazby v praxi
Faktem je, že v některých případech jsou trestní sazby dle českých zákonů absurdní. Buď jsou příliš vysoké, nebo naopak nízké. O změnách v trestání drogových deliktů tak např. zástupci vlády s odborníky jednají již více jak dva roky. Ve stávajícím návrhu ministerstva spravedlnosti však stále není obsažena konečná varianta, Úřad vlády totiž požaduje v některých případech sazby ještě mírnější. „Škodlivost látek, s nimiž není nakládání trestné (např. alkoholu), je vyšší než u řady látek, kde je nakládání v podobě tzv. drogových trestných činů postihováno,“ stojí tak v připomínce vedoucí Úřadu vlády.
Naopak shoda vlády s opozicí panuje na omezení dlouhých trestů pro pachatele opakovaných drobných krádeží. I podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové by byla náprava této části zákoníku, potažmo přijetí novely do konce volebního období, přínosem. Právě opakovaná krádež je přitom nejčastějším důvodem, proč lidé končí ve vězení. Soud musí v těchto případech trestat i škodu nižší než 10 tis. Kč. Spodní hranice by ale s novelizací měla zmizet úplně a soudci by tak získali větší prostor trestat alternativně.
Za alimenty za mříže jen výjimečně
Snížit počty vězňů ve věznicích by mělo také to, že by začalo být odlišně postihováno neplacení alimentů. Aktuálně totiž hrozí vězení každému, kdo nepošle peníze 4 po sobě jdoucí měsíce. Základní sazba pak činí 1 rok, v případě úmyslného vyhýbání se placení je sazba až 3 roky a v případě nebezpečí nouze se pohybuje mezi 6 měsíci a 3 roky. Nově ale ministerstvo spravedlnosti navrhuje, že by za mříže maximálně na 1 rok mohli mířit jen ti, kteří vystaví neplacením alimentů své dítě nebezpečí nouze.
Jednání budou pokračovat…
O změnách trestů plánuje ministr Blažek jednat celé léto. Termín, kdy by reforma měla být hotová, resort ještě nezveřejnil. „Musím vypořádat připomínkové řízení, hodlám tomu věnovat celé léto,“ uvedl přímo ministr. Podle opozice ale nelze předpokládat, že by došlo k přijetí chystané novely do konce volebního období.
