Zjištění krevní skupiny a Rh faktoru patří obecně mezi základní vyšetření např. před transfuzí či operačními zákroky. Provádí se však také u žen na počátku těhotenství. Důvodem není jen to, že při závažném úrazu či autonehodě je díky této informaci těhotné ženě podán správný typ krve, ale také proto, aby se předešlo závažným zdravotním komplikacím v případě, že její krev matky není v souladu s krví budoucího dítěte.
Vyšetření krevní skupiny ženy se provádí zpravidla nejpozději do 14. týdne těhotenství. Stejně důležité je v tomto období také určení tzv. screeningu protilátek. Cílem vyšetření je určit těhotné ženy, které jsou potenciálně rizikové z hlediska hemolytického onemocnění novorozenců (HON). Jinými slovy hrozí jim, že dojde k nitroděložnímu poškození plodu jejich vlastními protilátkami. Mezi silně rizikovou skupinou patří právě Rh negativní ženy.
Krve, které se nesnesou
Pokud se stane, že se z nějakého důvodu dostane krev Rh pozitivní do krevního oběhu Rh negativní osoby, mohou nastat zdravotní potíže. Organismus totiž reaguje na tuto krev jako na vetřelce a začne proti červenám krvinkám Rh pozitivního člověka vytvářet protilátky, které je ničí. Pokud se tak stane poprvé, dojde k vytvoření protilátek, Rh negativní jedinec takzvaně „senzibilizoval“ proti Rh pozitivní krvi. Jestliže se však někdy později v životě tato senzibilizovaná krev setká s Rh pozitivní krví, pak imunitní systém okamžitě vyplaví protilátky, které začnou napadat červené krvinky Rh pozitivní krve a ničit je, a tedy dojde k narušení schopnosti přenášet kyslík v krevním oběhu.
Aby dítě přežilo ve zdraví
V praktickém životě tedy nastává problematická situace, jestliže Rh negativní žena počne dítě s Rh pozitivním mužem. Dítě totiž může mít Rh pozitivní krev. Když přijdou tyto dva druhy krve do kontaktu (např. při odběru plodové vody či porodu), začne tělo matky vytvářet proti krvi dítěte protilátky. Proto je všem ženám s Rh negativním faktorem podán preventivně imunoglobulin, což je právě bílkovina získávaná z plazmy dárců. Takto se zajistí, aby se imunitní systém ženy nesenzibilizoval. Kdyby se toto neprovedlo, u prvního těhotenství zpravidla nehrozí miminku ani matce velké riziko. Avšak při dalším těhotenství by již mohly nastat komplikace, protože během prvního porodu by se v těle matky vytvořily protilátky, které by poškodily červené krvinky plodu. Následkem by mohla být silná novorozenecká žloutenka, chudokrevnost, neurologické poškození mozku nebo úmrtí.
