ČESKO – Evropská unie se už třetím rokem snaží najít shodu nad návrhem, který by poskytovatelům online služeb ukládal povinnost plošně kontrolovat komunikaci uživatelů. Cílem je boj proti šíření materiálů se zneužíváním dětí, ale plánovaná „chat control“ naráží na tvrdý odpor řady států včetně Česka. Kritici varují před prolomením soukromí a označují návrh za šmírování.
Jak má systém fungovat
Návrh, který Evropská komise představila v roce 2022, má podle zastánců zlepšit ochranu dětí na internetu. Členské státy se však na jeho podobě nedokážou shodnout. Podle stávajícího návrhu by poskytovatelé online služeb – od komunikačních aplikací přes sociální sítě až po datová úložiště – museli pomocí algoritmů vyhledávat závadný obsah. Pokud by byl nalezen materiál související se zneužíváním dětí, služby by měly povinnost informovat úřady. Evropská komise zdůrazňuje, že plošný monitoring se netýká běžné komunikace. Kritici to však zpochybňují. Návrh pak odmítají i představitelé Česka napříč politickým spektrem.
„Je to obyčejné šmírování,“ shrnul postoj hnutí SPD Radim Fiala. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je třeba hledat adekvátní metody, aniž by došlo k narušení základních svobod a demokracie. „Věřím, že se podaří chat control zabránit, protože v té podobě by skutečně znamenal průlom do soukromí lidí, stojíme jednoznačně proti a vedeme jednání tak, aby existovala blokační menšina,“ uvedl také ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Argumenty pro: prudký nárůst případů
Dánsko, které nyní předsedá EU, se snaží dosáhnout toho, aby se o návrhu hlasovalo v říjnu. Evropská komise upozorňuje, že počet hlášení o sexuálním zneužívání dětí na internetu vzrostl od roku 2010 dvacetinásobně. Nárůst zaznamenává i Česko. Jen letos řešili policisté v ČR 640 případů týkajících se dětské pornografie, což je o třetinu více než v roce 2021, vyplývá z policejních statistik. Rozvoj umělé inteligence pak problém prohlubuje. Moderní technologie dokážou vytvářet realistické nahé postavy nebo „svlékat“ reálné osoby včetně dětí. Takto vzniklý materiál je pak možné distribuovat podobně jako skutečnou dětskou pornografii.
Zastánci návrhu tedy tvrdí, že jde o nezbytný krok pro ochranu dětí. Kritici se naopak obávají vytvoření precedentu, který by mohl otevřít cestu k širší kontrole komunikace občanů. Evropský parlament už v minulosti odmítl plošné skenování a připustil pouze cílené sledování podezřelých osob na základě rozhodnutí soudu.
Debata, která nekončí
Od roku 2021 v EU platí částečná opatření proti šíření materiálů se zneužíváním dětí, ale komplexní podoba systému se stále hledá. Belgický návrh kompromisu loni neuspěl, nyní se o to pokouší Dánsko. Na říjnovém jednání se ukáže, zda státy dokážou nalézt shodu, nebo zda bude návrh „chat control“ znovu odložen. Rozhodující pro další osud návrhu bude postoj Německa. Pokud se unijní státy dohodnou, musí chat control ještě projít tzv. trialogem, tedy jednáním mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem.