ČESKO – Až šest procent českých dětí je závislých na digitálních médiích. Nový výzkum Univerzity Karlovy upozorňuje, že nadměrné užívání technologií má negativní dopad nejen na děti, ale i na jejich rodiče. Půl milionu českých rodičů je ohroženo syndromem vyhoření, u 120 tisíc se již příznaky projevují.
Závislost na obrazovkách zasahuje děti i rodiče
Podle studie se děti stále častěji věnují digitálním zařízením a online médiím, aniž by rodiče věděli, jak proti tomu efektivně zasáhnout. „Jeden z nejpalčivějších problémů je to, že rodiče si nevědí rady, jak vychovávat děti v digitalizovaném světě, což přispívá k rodičovskému stresu a syndromu vyhoření,“ vysvětlila pro ČT psycholožka Kateřina Lukavská. Syndrom se projevuje chronickou únavou, podrážděností, pocitem odcizení od dítěte, ale i pochybnostmi o vlastních rodičovských schopnostech.
Přitěžujícím faktorem je, že rodiče nevyrůstali s digitálními médii, mají obavy z používání sociálních sítí a často sami trpí přetížením. „Úplně vypnout technologie dnes většina rodičů neumí, a tak se stres akumuluje,“ dodává odbornice.
Výzkum také upozorňuje, že děti často unikají k jednoduchému trávení času na mobilu nebo tabletu, pokud jsou přetížené nebo unavené. „Digitální média jsou specifická tím, že je lze konzumovat pasivně, bez jakéhokoliv úsilí, což je pro přetížené děti snadná úleva,“ upřesnila Lukavská. Právě proto je klíčové především to, aby děti dobře a dostatečně spaly – a měly tak dostatek energie na jiné aktivity.
Podle odbornice se riziko vyhoření týká až půl milionu českých rodičů. „Z mezinárodních srovnávacích studií víme, že čím individualističtější je společnost, tím je tendence k vyhoření vyšší. Česká republika se v této oblasti nachází někde ve středu – horší situace je v USA, z evropských zemí nejhůře vychází Belgie a Německo,“ vysvětlila také Lukavská.
Helikoptérové rodičovství a sněhový pluh
Jistým předstupněm syndromu vyhoření v rodičovství pak může být ale i přílišná rodičovská angažovanost, snaha předcházet jakémukoliv nepohodlí dítěte a kontrola všech aspektů jeho života. V takových případech odborníci hovoří o tzv. helikoptérovém rodičovství či rodičovství sněhového pluhu. Tyto přístupu ale vedou k vyčerpání rodiče a paradoxně i k menší samostatnosti dítěte.
„Rodič se postupně dostává do začarovaného kruhu – čím více se snaží chránit dítě, tím více energie spotřebovává, až nakonec ztrácí chuť s dítětem interagovat a plní jen nezbytné úkoly,“ popisuje Lukavská.
Jak předcházet vyhoření
Psycholožka doporučuje rodičům zavést pravidla pro zdravé užívání digitálních médií, důsledně hlídat spánek a zajistit dostatek offline aktivit. Klíčová je také vlastní sebereflexe rodiče – uvědomění si limitů a možností, kdy je vhodné hledat pomoc nebo sdílet péči s partnerem či širší rodinou.
Podle Lukavské je rovněž důležité učit děti odpovědnému zacházení s technologiemi od útlého věku, aby vznikla rovnováha mezi online a offline světem a minimalizovalo se riziko vyhoření celé rodiny.
