ČESKO – Důchodová reforma je téma, kterému nutně musí pozornost věnovat v podstatě každý kromě samotných stávajících důchodců. Týkat se má totiž všech v produktivním věku a paradoxně i těch, kteří již mají důchod téměř na dosah. Systém je ale neudržitelný a vláda se tak snaží zatáhnout za pomyslnou záchrannou brzdu. Různých možností, jakým směrem by se reforma měla ubírat, již do médií unikl nespočet. Ačkoliv opozice se staví v podstatě proti většině z diskutovaných návrhů, vláda je přesvědčena o tom, že se ubírá správným směrem. Který to je?
Tak trošku nejasné počty
Jelikož důchodová reforma skutečně hýbe celou českou společností, projevuje o ni zájem již i prezident Petr Pavel. Ten se dokonce včera setkal s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou (KDU-ČSL). Společně diskutovali o tom, jak zajistit udržitelnost systému. Dle Jurečky je klíčem k úspěchu mezigenerační solidarita a určení průměrné délky pobírání důchodu, tedy 21 a půl roku. Ovšem věk samotného odchodu do penze by se měl stát pohyblivým, a to vzhledem k aktuální průměrné délce dožití. Ta se totiž může měnit. Zatímco odborníci čekají, že poroste, např. v posledních dvou letech pandemie naopak došlo k jejímu snížení. Právě na podobné výkyvy by pak měl dokázat plánovaný systém flexibilně reagovat.
Při určení věku odchodu do důchodu by však dle Jurečky roli měla hrát i doba nástupu do zaměstnání, náročnost profese a také roky, po něž člověk platil nezbytné odvody. „To jsou důležité principy, které nemají stanovovat jednu taxativní hranici stejnou pro všechny, ale mají reagovat na to, jak člověk strávil svůj produktivní věk, v jaké profesi působil, jak dlouho studoval, kdy na pracovní trh přišel,“ vysvětlil také ministr.
Nezastavitelná hranice odchodu do důchodu?
Určený věk odchodu do důchodu se přitom i nyní postupně prodlužuje. V případě mužů v průměru o dva měsíce každý rok, v případě žen pak ročně o čtyři měsíce. Důchodový věk by měl takto postupně růst až k předešlými vládami určené limitní hranici 65 let. Tam by se měl standardně okolo 30. let tohoto století zastavit. Pokud se ale vládní strany shodnou na návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, růst věku odchodu do důchodu bude dále pokračovat i po překročení této hranice. V praktické rovině by se tedy uvažovaná reforma dotknula již stávajících (pěta)padesátníků. Aktuální padesátníci by tak šli do penze v 66 letech, čtyřicátníci v 67 letech a lidé, kterým je pod 34 let, dokonce až v 68 letech.
Opozice: zásadně proti
Opozice pak s návrhy vlády nesouhlasí. Např. zástupci hnutí ANO si také stěžují, že zatím neobdrželi žádné relevantní podklady. Bez nich pak odmítají o čemkoliv blíže jednat. Hlavním bodem sporu je právě překročení hranice 65 let pro odchod do důchodu. Pro zástupce SPD se jedná doslova o „červenou linii“. ANO navíc rozporuje i záruku 21,5 roku v penzi. „Není žádná statistika, že se dožijete toho věku ve zdraví. To je také důležitý faktor,“ uvedla tak přímo Alena Schillerová (ANO).
Ať už jsou ale výhrady vůči důchodové reformě jakékoliv, faktem je, že v nějaké podobě je nezbytná. Důchodový účet je dlouhodobě v mínusu, loni dluh přesáhl 21 mld. a jen za poslední čtvrtrok dokonce tuto hranici ještě o miliardu překročil. Každá šestá penze je pak na dluh.
Kompletní reformu plánuje ministr Jurečka představit v polovině května.