ČESKO – V Česku bydlení „ve vlastním“ patří k určitému „životnímu standardu“. Vlastnické bydlení je u nás jednoduše považované za určitou životní metu, jíž je namístě dosáhnout. I když v řadě zahraničních zemí se lidé běžně stěhují za prací a v životě vystřídají nemovitostí nespočet, u nás je přece jen situace jiná. Vlastní byt či dům se stává pomyslnou jistotou na stáří, tu si ale dle odborníků bude postupem času moci dovolit stále méně lidí.
Drahé pronájmy
Data jsou poměrně neúprosná. Okolo tří milionů lidí v Česku žije v pronajatých bytech a domech. A podle slov realitních makléřů jich bude přibývat, protože výstavba nových nemovitostí není dostačující. Navíc koupě bytu či domu se stává také finančně nedostupnou. I proto mnozí bydlí v podnájmech „z nutnosti“, ačkoliv náklady na bydlení dosahují závratných výši. Necelá polovina z nájemníků totiž za bydlení vydává více jak 40 % svých příjmů, což přibližně dvakrát převyšuje evropský průměr.
Pokud bychom měli uvést konkrétní čísla, tak měsíční nájemné se na přelomu let 2023/24 pohybovalo v průměru okolo 300 Kč za metr čtvereční. Ovšem průměr je tvořen jak nájmy z lokalit nejdražších, tak i nejlevnějších. Nikoho pak jistě nepřekvapí, že nejvyšší nájmy platí lidé Praze (kde nájem za metr činí téměř 400 Kč a stále roste) a v Brně (za metr čtvereční 325 Kč, ceny ale začínají na rozdíl od Prahy pomalu klesat). Z krajských měst je pak nejnižší nájemné v Ústí nad Labem, kde činí cca 195 Kč za metr. Obecně pak nejvíce ceny nájmů v posledním roce rostly v Plzni a Olomouci.
Jak potom doplňují makléři, obecně dražší jsou takové byty, které mají nižší náklady na vytápění. Ty jsou nakonec o cca pětinu dražší než byty v nižší energetické kategorii. A tento cenový rozdíl údajně také poroste, nové a zateplené byty s kvalitními okny budou dražší (byť v konečném důsledku celkové náklady na bydlení budou nižší). I bez ohledu na energetickou kategorii ale ceny nájmů průběžně porostou. „Na hlavních trzích bych čekal nárůsty od 5 do 10 %, na menších a méně aktivních trzích to bude okolo 2-3 %,“ shrnul tak odborník Petr Hána. Ostatně, poptávka po pronájmech nadále roste, a to i poté, co Česká národní banka začala snižovat základní úrokovou sazbu a hypotéky se tak stávají dostupnějšími.
Nejisté nájemní bydlení
Podle dat shromážděných pro ministerstvo pro místní rozvoj se pronajímatelé při stanovování ceny nájmu nejčastěji řídí průzkumem trhu a cenu určují podle podobných nemovitostí, dále dají na vlastní uvážení, přihlížejí ale i k dohodě s nájemníkem či dají na doporučení realitní kanceláře. Polovina vlastníků pak zvedá nájem tehdy, když stoupnou náklady, přibližně čtvrtina k tomuto kroku přistupuje, když uzavírá smlouvu s novým nájemníkem, a obdobný počet pronajimatelů také pracuje s inflační doložkou ve smlouvě. Vedle samotného nájmu noví nájemci musí počítat s tím, že po nich bude požadováno také uhrazení kauce. Její výši většina pronajímatelů stanovuje ve výši jednoho či dvou měsíčních nájmů, necelá pětina pronajímatelů pak nemovitost pronajímá bez kauce.
Asi polovina nájemníků v Česku má nájemní smlouvu na méně než dva roky, což se týká především mladších nájemníků ve větších městech. Dle jejich názoru je to však uvrhá do dlouhodobé nejistoty. Přitom čím dál více pronajímatelů kvůli potížím s nájemci nabízí smlouvy jen na jeden rok a když nenastanou s nájemníkem problémy, smlouva se automaticky prodlouží o další rok. Jedná se tak řetězení krátkodobých smluv, což vadí zase některým iniciativám, které nájemníky zastupují. „Vy si každý rok nejste jistí, jestli vám tu smlouvu jednak prodlouží, a jednak si nejste jistí, jaká částka bude v nové smlouvě,“ objasnila tak Ester Fischerová, členka iniciativy nájemníků a nájemnic. Tuto nepříznivou situaci chce ale ministerstvo pro místní rozvoj změnit a již vypracovalo několik možných podob řešení. Návrhy obsahují např. možnost, že by krátkodobou smlouvu majitel mohl uzavřít maximálně dvakrát a potom by už mohla následovat jen smlouva na tři roky nebo nad dobu neurčitou. To se ale zase nelíbí majitelům bytů.