ČESKO – Zdražování v Česku opět nabírá na tempu a překvapilo Českou národní banku (ČNB), ale i analytiky. Ceny meziročně vzrostly o téměř 3 %, což je hodnota na horní hranici tolerančního pásma ČNB. Příčiny tohoto stavu jsou prý zřejmé: zlevňování potravin brzdí a ceny nahoru ženou především služby. Na druhou stranu pozitivním důsledkem je posilování koruny.
Dražší a levnější…
Spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly. Dle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) táhly inflaci nahoru potraviny, alkohol a také pohonné hmoty. Lidé ale platili více také za bydlení a služby. Naopak méně stálo maso, mouka, vejce, mléčné výrobky. Při zaměření se na nárůst cen konkrétních potravin pak nealkoholické nápoje zdražily o 2,8 %, čokoláda o 10,8 %, vepřové maso o 4,6 %, víno o 5,4 % a lihoviny o 3,8 %.
A zatímco v únoru a březnu se míra zdražování pohybovala okolo 2% cíle vytyčeného ČNB, v dubnu si Česko pohoršilo i ve srovnání s unijními státy. Ačkoliv v březnu byla tuzemská inflace 9. nejnižší napříč Unií, v dubnu se Česko propadlo až na 21. příčku. Lepšího výsledku totiž dosáhlo např. i Polsko, Slovensko či Německo.
Podle ředitele měnové sekce ČNB Petra Krále však ani tento stav není nijak dramatický. „Na vině byl o něco rychlejší růst cen potravin a také o něco větší meziroční zdražení pohonných hmot, což jsou nejvíce kolísavé položky v rámci spotřebního koše,“ ozřejmil důvody stávajícího vývoje. Vysvětlil také, že po období vysoké inflace se nacházíme v situaci, kdy je inflace nízká, a tak se pozornosti dostává i relativně menším odchylkám od prognózy ČNB.
Další vývoj?
Ačkoliv by se mohlo zdát, že další zdražování je na obzoru, odborníci varují před ukvapenými závěry. Podle ekonoma Martina Janíčka je třeba za aktuální situací třeba hledat pomalejší a menší snižování cen potravin a nárazový nárůst cen pohonných hmot. Jejich zdražování však dle odhadů pokračovat nemá, jelikož se jednalo o reakci na dubnový výkyv cen ropy na světových trzích. Ceny energií jsou víceméně stabilní, což platí i pro ceníky většiny energetických firem (ty mnohdy i zlevňují). Jak tedy Janíčko uzavřel, „dalšího zdražování se domácnosti bát nemusejí. Nejvyšší potenciál na zvyšování cen přetrvává u služeb.“ Jeho slova nakonec potvrzuje také Zdeněk Pikhart, ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz ČNB. Dle jeho názoru tedy po přechodném zdražení a nárůstu inflace prognóza ČNB očekává, že inflace ve druhé polovině roku opět klesne.
Otázkou pak zůstává, zda se podaří inflaci stlačit až ke 2 %. Zatímco během prvního čtvrtletí se inflace okolo této hodnoty skutečně pohybovala, nyní se přiblížila spíše ke 3 %. Přesto by se ale dle predikcí souhrnně za celý rok měla její hodnota držet pod 3 %. „To je stále velmi dobrý výsledek. Zdražování bude umírněné a u některých položek stále uvidíme zlevňování. Spotřebitelská poptávka pak poroste spolu s růstem reálných mezd,“ uzavřel Janíčko.
V souvislosti s aktuálními daty lze ale čekat, že ČNB bude opatrnější vzhledem k dalšímu snižování základních úrokových sazeb. Na druhou stranu ale v reakci na to, že zdražování je větší, než se čekalo, bude i nadále posilovat koruna. Ta je, ostatně, nejsilnější od 1. února letošního roku a pravděpodobně by na konci roku mohla zdolat hranici kolem 24 Kč/euro.
