Poplatky za televizi a rozhlas mají vzrůst. O kolik se tzv. „koncesionářské poplatky“ zvýší?

Foto: UTB

ČESKO – Po dlouhé diskusi ohledně zrušení či navýšení poplatků za televizi a rozhlas se zdá, že první jasné obrysy změn jsou tu. Ministerstvo kultury představilo novelu zákona, který by měl navýšení poplatků (a nejen to) ošetřit. Jak by platby měly vzrůst? A jak by se měl změnit jejich výběr?

Podstata koncesionářského poplatku

Někdo těmto platbám říká „rozhlasový a televizní poplatek“, někdo o nich hovoří jako o poplatcích koncesionářských. Ať tak, či onak, jedná se o platbu majitelů televizních a rozhlasových přijímačů veřejnoprávním médiím, tedy České televizi a Českému rozhlasu. Právě tyto instituce/jejich fungování jsou z koncesionářských poplatků financovány (na rozdíl od médií komerčních, která žijí z reklamy) – a tímto způsobem je také zajištěna nezávislost České televize a rozhlasu na státu.

Poplatek hradí koncesionáři (všichni ti, kteří vlastní televizní a rozhlasový přijímač, příp. oficiálně nestvrdí prohlášení o opaku) pravidelně každý měsíc a aktuálně se jedná o 135 Kč za televizi a 45 Kč za rozhlas. Poplatek v této výši byl stanoven v roce 2008 a od té doby nevzrostl. A to navzdory řadě změn, ale např. i inflaci. I proto tedy nyní ministr kultury Martin Baxa (ODS) představuje nový vládní návrh zákona, který by měl princip výběru i výši poplatků upravit.

Jak má poplatek vzrůst a změnit se jeho výběr?

Podle novely (konkrétně se jedná o novelu zákona o České televizi a Českém rozhlasu), která nyní bude muset projít Poslaneckou sněmovnou a Senátem, by se poplatek měl v případě televize zvýšit o 15 Kč (na 150 Kč) a v případě rozhlasu o 10 Kč (na 55 Kč). Aby již nebylo třeba pravidelně poplatek navyšovat novelou zákona, mohl by růst v souladu s vládním nařízením o inflaci, a to tehdy, pokud by inflace od posledního navýšení poplatku překročila šest procent.

Oproti aktuálnímu stavu by se ale mělo změnit také vymezení těch, kdo by poplatek měli hradit. Nově by se tato povinnost měla rozšířit na všechny, kdo ve své domácnosti vlastní jakékoliv zařízení, jehož prostřednictvím lze televizní či rozhlasový signál přijímat. To v praktické rovině zahrnuje např. i počítač, tablet, chytrý telefon. Aplikována by však měla být stále základní zásada, že poplatek je hrazen za domácnost, nikoliv s ohledem na to, kolik podobných zařízení se v ní nachází a je využíváno.

Změn by pak měl doznat i systém výběru koncesionářských poplatků od firem, které je doposud hradily s ohledem na počet přijímačů (televizí, rádií), které vlastní a provozují. Nově by se však výpočet výše poplatku měl odvíjet od velikosti firmy, přičemž např. ty nejmenší by od platby měly být osvobozeny úplně.

Pokud novela projde Sněmovnou i Senátem, vše by mohlo v platnost vstoupit v lednu příštího roku.