ČESKO – Již v příštím roce by měla minimální mzda vzrůst o 1 700 Kč, a to na 20 600 Kč měsíčně. Plyne to z odhadů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), které zároveň stojí za návrhem koeficientu pro výpočet minimálního výdělku na další 2 roky. Dle predikce jeho výše přesáhne v roce 2026 až 22 tisíc Kč. Valorizační mechanismus pak zajistí, že minimální mzda poroste lineárně až do roku 2029 až k referenční hodnotě 47 % mzdy průměrné.
Minimální mzda v praxi
Minimální mzda má v průběhu následujících let postupně narůstat, cca o více jak 2 % ročně. Nastavený valorizační mechanismus se setkává s kladnými reakcemi, a to především kvůli tomu, že systém bude předvídatelný. Dle průběžných odhadů a statistik je zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu, zhruba kolem 3 %. Nejedná se tedy o „masivní jev“, který by jakkoliv plošně charakterizoval mzdovou situaci v Česku.
Jak navíc zdůraznil Ladislav Minčič, tajemník Hospodářské komory ČR, ve velkém množství firem je minimální mzda i dnes fakticky o 20 % vyšší. „Vedle nařízení, které stanovuje výši minimální mzdy (aktuálně 18 900 Kč/měs.) existuje další ustanovení, které se týká zaměstnávání zahraničních pracovníků. To říká, že zahraniční pracovníci na pozici, na které pracují a která je definována v rámci kategorií zaručených mezd, a tedy i té nejnižší, musí dostat 120 % hodnoty minimální nebo zaručené mzdy,“ objasnil. Vzhledem k tomu, že v Česku zároveň platí zásada, že za stejnou práci musí být vyplácena stejná mzda, ve firmách, kde pracují i pracovníci ze zahraničí s minimální mzdou, všichni čeští pracovníci, pokud pracují na týchž pozicích, musí dostávat stejnou částku.
Obecně pak podle Minčiče podnikatelské prostředí dosažení dohody vítá a s výhledem postupného zvyšování minimální mzdy ve smyslu relativním, tedy vzhledem k jejímu poměru vůči průměrné mzdě v národním hospodářství, souhlasí.
Minimální vs. zaručená mzda
Stávající plán MPSV je de facto kompromisem, jelikož nárůst minimální mzdy na druhé straně vyvažuje zánik mzdy zaručené. Celý tento systém nebude od příštího roku platit. Zaručené mzdy přitom jasně stanovují mzdové hladiny u konkrétních zaměstnání a kvalifikací při zohlednění jejich náročnosti. Výčet jednotlivých skupin zaměstnání, jichž se zaručené mzdy týkaly, byl pak relativně rozsáhlý a v nejvyšší hladině zahrnoval i vysokoškolsky vzdělané manažery. Jak navíc upozornil Minčič, „vliv zaručených mezd se nikdy ze strany státu ani analytiků nepodařilo zmapovat tak, aby se přesně vědělo, kolik zaměstnanců vlastně zaručené mzdy pobírá.“
Na druhou stranu Jiří Vaňásek, místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, tvrdí, že kvůli zrušení zaručených mezd dojde v řadě odvětví (např. v sociálních službách, v dopravě) k poškození zaměstnanců. „Zaručené mzdy některým profesím stanovovaly minimální mzdy dle odpovědnosti a náročnosti práce, to však rozhodnutím vlády vypadlo. V tuto chvíli ti lidé, kteří měli garantovanou vyšší minimální mzdu, by teoreticky mohli spadnout na tu předpokládanou hodnotu 20 600 Kč měsíčně,“ objasnil. Dodal ale, že doufá, že k tomu v praktické rovině nedojde.
