Možná jste si někdy v duchu nadávali, že neumíte vstávat s úsměvem. Nebo naopak, že večer odpadáte dříve než ostatní. Snažíte se přizpůsobit tempu okolí, ale stejně to pořád někde drhne. Nefungujete pořádně ani na sovu, ani na skřivana.
Ve skutečnosti možná nejste ani jedno. Ne každý z nás totiž zapadá do těchto dvou škatulek. Ukazuje se totiž, že náš přirozený denní rytmus, tzv. chronotyp, může být mnohem rozmanitější. Když jej poznáme, ulehčí nám to život.
Co je to chronotyp
Slovo chronotyp sice nezní příliš vábně, ale označuje něco velmi přirozeného – způsob, jakým máme nastavené své vnitřní hodiny. Kdy se nám nejlépe vstává, kdy jsme v plné síle a kdy bychom měli raději odpočívat.
Dlouho jsme si vystačili s dělením na skřivany a sovy. Jenže extrémy málokdy pokryjí realitu většiny z nás. Americký psycholog a spánkový specialista Michael Breus proto navrhl jemnější dělení – podle zvířecích chronotypů. Těch jsou čtyři: lev, medvěd, vlk a delfín.
Které zvíře ve vás dřímá
- Lev. Je schopný vstát, v podstatě se tak mnohdy sám zcela dobrovolně vzbudí, už v 5:30 a dokáže kvalitně fungovat přibližně do 17 hod. Večer je již však velmi unavený, a proto neponocuje a často je v peřinách ve 22 hod nebo i dříve.
- Delfín. Vstává ráno přibližně v 6:30. Ráno či dopoledne je pro ně kreativním časem. Odpoledne pociťuje pokles energie, večer však je opět schopen vypořádat se i s obtížnějšími úkoly. Často mívá problém s usínáním a jeho spánek bývá relativně plytký. Většinou mu vyhovuje ulehnout kolem 22:30. Svou nespavost někdy využívá k práci.
- Medvěd. Další v pořadí se probouzí medvěd, a to kolem 7:30. Ráno je pro něj nejvhodnější doba pro řešení obtížných úkolů, protože má nejvíce energie. V průběhu dne si potřebuje zdřímnout. Pokud to neudělá, je pak již méně výkonný. Když má ale možnost odpočinku, odvede i odpoledne či večer kus práce. Do pelíšku by měl zamířit nejlépe kolem 22 hod., maximálně do 23 hod. Potřebuje asi 8 hodin spánku. Pokud ponocuje, a to on někdy rád, tak se mu to následující den (zejména pokud je to den pracovní) vymstí v podobě únavy a slabé výkonnosti.
- Vlk. Vstává ráno přibližně kolem 7:30, ale jde mu to velmi ztuha. Rozumně se zprovozní asi kolem 11 hod. a kolem 14 hod už je schopen roztočit docela dobře i své mentální a fyzické obrátky. S postupujícím dnem mu přibývá energie. Večer ji má zpravidla na rozdávání. Do postele jde nejdříve kolem půlnoci. Často mezi vlky najdeme umělce nebo vědce. Vlk je nezřídka prototypem bohéma, tedy člověka ne zcela předurčeného pro život s pevným řádem a povinnostmi. Není tedy zcela pravým kandidátem na idylické manželství.
Chronotyp není výmluva
Chronotyp je z určité části určen geneticky a v průběhu života se přirozeně mění. Děti bývají spíše skřivani, teenageři typičtí vlci, a s věkem se rytmus často opět posouvá k rannějšímu typu. Znalost chronotypu nám může pomoci zlepšit každodenní fungování, a tak ulehčit náš život. Pomáhá totiž lépe načasovat fyzické i duševní výkony, náročné úkoly, porady, sport, ale třeba i spánek nebo jídlo. A také snížit pocity frustrace z toho, že „nejsme jako ostatní“.
Tak tedy nevím. Ačkoli jsem žena, podle testu mi vyšlo, že jsem medvěd. A to pořádný. A co vy? Možná zjistíte, že místo věčného boje s vlastní hlavou stačí začít víc naslouchat svému tělu.
