Vláda plánuje omezit zvyšování plateb za státní pojištěnce. Sníží se dostupnost péče?

Zdroj: Pexels/Pavel Danilyuk

ČESKO – Úhrady zdravotního pojištění jsou obvykle pracujícím strhávány ze mzdy, živnostníci je pak platí v rámci záloh. Ovšem je tu i velká, vlastně dominantní skupina tzv. státních pojištěnců, tedy lidí, za něž pojištění hradí stát. Jedná se o děti, důchodce, ale třeba i ty, kdo jsou zrovna v evidenci úřadu práce. V součtu tuto skupinu tvoří téměř šest milionů lidí. To, jak vysokou částku za každého pojištěnce stát odvádí, se přitom odvíjí od vzorce, který zohledňuje inflaci a růst mezd. Zákonná valorizace by tak mohla znamenat další prohloubení již nyní masivního schodku státního rozpočtu. Proto vláda plánuje změnu…

Platby zdravotního pojištění patří k dalším v řadě rozpočtových výdajů, které se příští rok zvednou víc, než se čekalo. Příčinou je samozřejmě inflace. Aktuálně stát platí za státní pojištěnce měsíčně 1 900 Kč. Dle původních odhadů Ministerstva financí mělo v příštím roce dojít k navýšení této částky na 1 982 Kč a v roce 2025 na 2 022 Kč. Jenže jak se nyní ukazuje, k překročení dvoutisícové hranice, která měla být platná až za dva roky, dojde již na počátku r. 2024. Za každého státního pojištěnce by totiž stát s počátkem nového roku měl měsíčně odvádět 2 081 Kč.

Je tedy jasné, že kvůli neplánovanému navýšení vzrostou i výdaje státního rozpočtu. Zatímco původně mělo být na státní pojištění příští rok vydáno o 6,1 mld. Kč více než letos, nakonec bude navýšení více jak dvojnásobné, a to o 13,4 mld. Kč. Vláda tak bude muset příští rok vyhradit na oblast zdravotnictví cca o 7 mld. Kč více, než původně zamýšlela. To vše navzdory stávajícímu stále se prohlubujícímu schodku státního rozpočtu.

Změna: ano, nebo ne?

Není tedy divu, že především ministr financí, Zbyněk Stanjura (ODS), volá po změně. Do budoucna by chtěl automatické zvyšování těchto státních úhrad zpomalit, a to prostřednictvím změny zákona o valorizaci, potažmo skrze úpravu valorizačního vzorce. Ten je nyní třaskavým tématem zejména v souvislosti s navyšováním penzí. „Pokud dojde k úpravě valorizačního vzorce v těch řádných valorizačních termínech, logicky by se to promítlo i do plateb za státní pojištěnce, protože se jedná o stejný mechanismus,“ uvedl Stanjura.

S uvažovanými plány však nesouhlasí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Dle jeho slov je stávající systém vyhovující a měnit ho nechce zejména kvůli předvídatelnosti plateb. Podobné stanovisko zastávají také zástupci opozice. Argumentují tím, že aktuální pravidla zajišťují, aby pojišťovny měly dost peněz na léčení všech pacientů. Podle zástupců SPD by zavedení uvažovaných změn mohlo způsobit omezení zdravotní péče. Pravdou ale je, že zůstatek na účtech zdravotních pojišťoven aktuálně činí 57 mld. Jakékoliv omezování péče tak zdaleka nehrozí. Jak tedy vysvětlil ministr práce a sociálních věcí, Marian Jurečka (KDU-ČSL), „není smysluplné, aby na účtech zdravotních pojišťoven ležely desítky miliard, zatímco nám v rozpočtu budou chybět peníze na jiné účely.“