ČESKO – Ohledně karenční doby, tedy prvních tří dnů nemoci zaměstnanců, se již v Česku debatovalo. Před čtyřmi lety karenční dobu nakonec vláda zrušila. A zaměstnancům tedy začaly být propláceny dny nemoci hned od počátku onemocnění. Podle vlády stávající by ale bylo vhodné (a také úsporné) karenční dobu zase zrušit…
Co je karenční doba?
Karenční doba je skutečně politickým tématem, které budilo velké vášně již v roce 2019. Po tehdy zavedené karenční době je tedy systém nastaven tak, že náhradu mzdy po dobu prvních 14 dní nemoci hradí zaměstnavatel. Od prvního dne nemoci tedy zaměstnanec dostává vyplaceno 60 % své běžné mzdy. Snad jako kompenzace zaměstnavatelům společně s povinností proplatit celou až dvoutýdenní nemocenskou bylo ale společně se zavedením karenční doby sníženo i pojistné, které musí za zaměstnance odvádět, a to 0,2 %. Vládní koalice pak nevylučuje, že společně se zrušením karenční doby by výše pojistného mohla opět stoupnout.
Zrušení karenční doby je přitom tématem z důvodu úspor. „Přineslo by to to, co to přineslo již v minulosti. Tedy pokles dní v nemocenské na standardní úroveň, která je obdobná i v zahraničí,“ vysvětlil tak Jan Skopeček (ODS), místopředseda sněmovny. Dle lékařů přitom skutečně po zavedení karenční doby došlo k nárůstu pacientů. Zástupci opozičních stran ale zdůrazňují, že nárůst počtu neschopenek zapříčinilo to, že si lidé kvůli nemoci přestali brát dovolenou, ne to, že by byli více nemocní.
Pomůže analýza?
Tím, zda by zaměstnanci opět měli přestat dostávat náhradu mzdy za první tři dny nemoci, se intenzivně zabývá také ministerstvo zdravotnictví. To si dokonce na toto téma nechalo vypracovat analýzu, jejíž výsledky by mělo obdržet během dubna. „Před jakýmkoliv rozhodnutím chci mít jasná a ověřená data,“ uvedl šéf resortu Vlastimil Válek (TOP09). Většina koaličních stran pak považuje návrh za smysluplné opatření. Jistou míru zdrženlivosti ale vyjádřili zástupci KDU-ČSL. „Já bych byl velmi opatrný v tom, jestli toto chceme zpátky zavést, aby se lidé museli rozhodoval, jestli nemocní půjdou do práce, nebo ne,“ shrnul předseda strany a vicepremiér Marian Jurečka. Otevřeně proti zrušení karenční doby ale vystupují Piráti. „My jsme zásadně proti už od začátku, tím, že snížení mzdy jde na 60 %, tak to lidé i tak citelně pocítí,“ uvedla pak místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Případné zrušení karenční doby je přitom jedním z několika desítek návrhů, jejichž prostřednictvím chce vláda snížit schodek rozpočtu o 70 mld. Kč. Konkrétní dohoda napříč koalicí by měla být zveřejněna do konce dubna. Kromě zrušení karenční doby vláda zvažuje růst daně z nemovitosti, spotřebních daní z tabáku a alkoholu. NERV doporučil i změnu odvodů z příjmu. Politici nevylučují ani zrušení školkovného a dalších daňových slev. Pomoci rozpočtu by mohlo i trvalé snížení valorizací, tedy pravidel určujících růst důchodů nebo plateb za státní pojištěnce. V rámci solidarity chtějí politici omezit také růst vlastních výdělků.
