ČESKO – Že se na celém světě mění klima, je nezpochybnitelné. Ačkoliv letošní jaro mohlo některé utvrdit v tom, že se spíše globálně ochlazuje, opak je pravdou. Po nepříliš vydařených jarních měsících má totiž dorazit spalující vlna veder. A jak jsme se již i my v Česku mohli přesvědčit, na takové situace jako obyvatelé středoevropské země nejsme příliš připraveni a tuzemská příroda také ne. Jakýkoliv požár, který vznikne v nevhodnou dobu, se tak může stát fatálním. I proto tedy nyní vzniká mobilní aplikace, která by měla dokázat hrozící rizika spalujících veder a zejména pak vzniku zničujících požárů předpovědět.
Extrémní vedra a požáry: nový evropský normál
Meteorologové mají jasno – otepluje se tak výrazně, že to pocítí i obyvatelé zemí, kde nikdy s vlnami veder nebyl problém. Konkrétně letos v létě by se měl na počasí v Evropě podepsat atmosférický jev El Nino, tedy tzv. teplá fáze jižní oscilace. Co to znamená? Teploty i v oblastech střední Evropy budou nadprůměrné a pršet bude minimálně. Lze tedy očekávat, že i letos se bude Evropa potýkat s lesními požáry, suchem a pro lidský organismus velmi zátěžovými vlnami veder. Odborníci se navíc shodují na tom, že právě to již bude de facto „nový normál“. I proto tedy vzniká projekt, díky němuž by mělo být možné včas a lépe reagovat na blížící se problémy s cílem vybudovat mapu rizik se včasným varováním. A jelikož na vzniku speciální aplikace, která by cca od roku 2026 měla být volně dostupná všem, se podílí i výzkumníci z Česka, samozřejmě bude Česká republika také zahrnuta.
Včasná varování před riziky?
Výzkumníci jsou sice zatím v počátcích práce, ale již nyní avizují, že „povýší“ stávající informační systému na novou úroveň. „Už v rámci existujících programů dokážeme s příslušnými daty pracovat. Naše předpověď bude devítidenní, konkrétně pro sucho ale plánujeme mít dlouhodobější prognózu určující např. pravděpodobnost dosažení normálních hodnot vláhy cca 12 dní dopředu,“ vysvětlila jedna z účastnic projektu Markéta Poděbradská, která působí v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Dodala také, že vlny veden a požární rizika bohužel v dlouhodobějším výhledu nelze určit.
Stejně tak vědci zamýšlejí pracovat s kombinací maximálních denních teplot a relativní vlhkosti vzduchu. Výsledný index pak bude konkrétně vzhledem k určení rizik s dopady na lidský organismus dle slov Poděbradské mnohem více relevantní než jen samotné varování navázané právě pouze na teplotní maxima.
Jak se negativním klimatickým jevům bránit?
Ačkoliv aplikace bude před riziky varovat, bohužel jim samozřejmě nedokáže zabránit. Ovšem již díky varování se lze alespoň adekvátně na situaci připravit. V rámci celého zmiňovaného projektu tak ve všech zahrnutých zemích (vedle Česka se jedná o Slovensko, Rakousko, Polsko, Slovinsko, Chorvatsko a východní část Německa) vzniknou také národní akční plány, které budou zahrnovat právě to, jak se v rizikových situacích zachovat. Dané strategie pak zahrnou i postupy, jak na extrémní klimatické události proaktivně reagovat.
