ČESKO – Vlna veder v Česku přetrvává, s vysokými teplotami se pak pojí celá řada souvisejících rizik. Kromě problémů, které mohou negativně dopadat na lidské zdraví, horké dny přinesly i mnoho požárů. Ne náhodou tedy již před nimi platí napříč Českem výstraha. V několika krajích je přímo zakázáno rozdělávání ohňů. Jaké jsou nejčastější příčiny požárů? A jak se při jejich zachycení zachovat?
Riziko vzniku požárů se zvyšuje
Teploty v posledních dnech bez problémů na mnoha místech v Česku překračují i hranici 35 stupňů. Meteorologové vydávají výstrahy nejen kvůli prudkým bouřkám, ale právě i kvůli vedru. V jeho důsledku se přitom samozřejmě prohlubuje sucho a také se zvyšuje riziko vzniku požárů. K jejich šíření pak nezřídka přispívá také vítr. Na většině míst v Česku panuje středně vysoké riziko (na jižní Moravě byl ale již vyhlášen vysoký stupeň nebezpečí), ke konci týdne ale ještě poroste. Dle aktuální předpovědi bude nejvyšší riziko vzniku požárů panovat v sobotu v celé severní polovině Čech. Postupně tedy přibývá i krajů, kde se v přírodě nesmí rozdělávat oheň (aktuálně se jedná o Prahu, Středočeský kraj a kraje Karlovarský, Královéhradecký a Olomoucký, připojit by se měl i kraj Jihočeský).
Navzdory všem varováním a souvisejícím opatřením se počty zásahů hasičů navyšují. Jen od počátku července museli řešit na čtyři stovky požárů luk a polí, což je pětkrát více než ve stejném období v loňském roce. „Nejčastější příčiny lesních požárů se stanovují obtížně. Obecně je ale pravdou, že lesy jsou vyprahlé, takže jakákoliv manipulace s otevřeným ohněm může být problém. Ať už je to opékání, grilování nebo odhození nedopalku cigarety. Většinou je na vině jednoduše lidská nedbalost,“ vysvětlil tak vedoucí prevence z HZS Moravskoslezského kraje, plukovník Martin Pliska.
Nač si dávat pozor?
Lidé by se tedy měli vyvarovat veškerému pálení, včetně rozdělávání kontrolovaných ohňů, problematická ale může být i činnost zemědělců na polích. Také zemědělské stroje užívané během žní totiž mohou ke vzniku požárů přispět. „Jen malé procento požárů nakonec vzniká v lesním porostu. Časté jsou požáry na polích, loukách a právě v době žňových prací může být zdrojem požáru například závada na technice,“ dodal také Pliska. Obecně i v tomto případě může být navíc problematická již zmiňovaná nedbalost. Rizikovými jsou i plochy, kde je již úroda sklizena a zůstane na nich pouze strniště. Tehdy stačí i drobný odhozený nedopalek, který může požár ve chvilce zažehnout. Vedle toho může být v současných klimatických podmínkách problematické i samovznícení předmětů, které lidé nevhodně odloží nebo vhodně nezlikvidují.
Jak se zachovat při zpozorování požáru?
V případě, že ve svém okolí zachytíte požár, měli byste jej neprodleně hlásit hasičskému sboru. Ten, kdo hovor přijme, se následně volajícího sám doptá na související podrobnosti týkající se lokality, intenzity požáru ad. „V žádném případě by se nikdo neměl snažit zkoušet něco sám hasit a riskovat tak život. To je práce pro profesionály. Třeba konkrétně lesní požáry se totiž mohou velmi rychle vymknout kontrole,“ varoval tak také Pliska. Pro hasiče jsou pak v případě řešení požáru klíčové také dostupné vodní zdroje. V tomto případě ale platí, že povinností obcí je evidovat zdroje vody pro hašení a také je udržovat v takovém stavu, aby je bylo možné užít.
