Volné dny a letní počasí – to je kombinace faktorů, které přispívají k tomu, že děti tráví více času venku. Volnočasové aktivity ale někdy končí nepříjemnými zraněními a úrazy. Jaké jsou ty nejčastější a jak jim předcházet?
Nebezpečí na každém kroku?
Podle dat VZP lékaři právě v době letních prázdnin každý rok ošetří desítky tisíc dětí s různými typy úrazů. Mezi ty nejčastější se řadí poranění zápěstí a rukou (přes 72 tis.), kotníků, nohou (více jak 60 tis.) a také poranění hlavy (také přes 60 tis.). Ke zraněním pak nejčastěji dochází při sportu a také v době, kdy děti nejsou pod dozorem. Nárůst počtu dětských pacientů pak potvrzují i sami lékaři. Přesto např. dle slov Radovana Hudáka z Kliniky dětské a dospělé ortopedie a traumatologie 2. LF UK a FN v Motole jsou ještě více než prázdninové měsíce nebezpečné první jarní dny. „Za loňský rok jsme měli ošetřeno na deset tisíc dětských úrazů jen v naší nemocnici. Nejvíce jich je ale v období jara, kdy děti vyběhnou po zimě ven. To ošetřujeme v době víkendů i 50-60 úrazů denně. Teď během léta jsme na polovině, děti nemají školní aktivity, sportovní pravidelné aktivity. Takže konkrétně v Praze je těch úrazů během léta méně,“ dodal také Hudák.
Nejvíce úrazů je pak způsobeno pádem. „Dítě běží, upadne na ruce, může si poškodit jen dlaň, nebo i loket. Záleží na tom, na jakou část předloktí je přenesena váha. Může dojít jak k pohmoždění, tak i zlomenině. Problémem je i špatné došlápnutí při běhu, pak hovoříme o zranění, které bývá lidově označováno jako podvrtnutí,“ shrnul Hudák s tím, že dětské zlomeniny se obvykle hojí 4-12 týdnů. Rodiče i děti by si ale měli uvědomit, že sundáním sádry léčba nekončí. Následuje totiž období rehabilitace, postupné progrese zátěže tak, aby kost posílila.
Počty dětských úrazů rostou
Podle statistik narostl počet dětských zranění za posledních pět let o přibližně 6 %. Odborníci se shodují, že se jedná o důsledek souhry více faktorů. Na jedné straně stojí různé moderní volnočasové aktivity (např. jízda na koloběžkách, parkur, skákání na trampolíně) a na straně druhé obecně zhoršující se kondice dětí. „My jsme v posledním roce zaznamenali hodně úrazů na trampolínách, polovina z nich byly zlomeniny. Ze statistik nám také vyšlo, že až 90 % úrazů se stalo bez dohledu rodičů. Ti si často neuvědomují, že v případě, že dítě skáče třeba dvě hodiny na trampolíně, je vystaveno stejné zátěži, jako kdyby běželo maraton,“ doplnil Hudák s tím, že dítě samo si pauzu nestanoví.
Špatná kondice a nedostatek pohybu
Problematická je však vzhledem k úrazům také zhoršující se kondice dětí. Roste totiž počet dětí s nadváhou a obezitou – a ruku v ruce s tím i počet úrazů. Navíc když děti, které tráví většinu času doma u počítačů, jednou za čas vyrazí ven, samozřejmě jsou vystaveny většímu nebezpečí právě z důvodu špatné kondice. Děti navíc ztrácejí atletickou i gymnastickou průpravu. Jak tedy zranění předcházet? „Primárně je na rodičích a příp. trenérech odhadnout limity daného dítěte např. vzhledem ke schopnosti vykonávat určitý sport. Důležité je, jestli je třeba schopné stát na jedné noze, skákat přes švihadlo, to pomůže zjistit, jaké jsou jeho motorické schopnosti. Nakonec je namístě naučit dítě také správně padat,“ uzavřel Hudák. Faktem přitom je, že většinou jsou děti vzhledem k opatrnosti nepoučitelné – a na svá zranění obvykle velmi rychle zapomenou.
