FRÝDEK-MÍSTEK- Do tůněk v Bílém potoku ve Frýdeckém lese se vrací život. V místě vznikne mokřad pro živočichy a rostliny. Turisté si budou moci u nádrží posedět na lavičce a na nové tabuli se informovat o historii tůní a fungování mokřadu. Práce začnou v říjnu a potrvají do konce letošního roku.
Obnovené budou rybníčky u Bílého potoka
Obnovy se dočkají drobné rybníčky na horním toku Bílého potoka. Město chystá zrevitalizovat čtyři nádrže, tři z nich jsou přitom ve špatném technickém stavu, čeká je úplná rekonstrukce. Obnova nemine také studánku. dělníci ji obloží lomovým kamenem a PVC trubku nahradí mosazná. „U první z tůní, která si dodnes uchovává trvalou hladinu, necháme prohloubit dno a odtěžit z něj sedimenty. Opravíme, zpevníme hráz a odstraníme přelivy z provizorně a svépomocí zabudovaných PVC trubek. Vypouštěcí zařízení bude dvojité, s lávkou s kamenným bezpečnostním přelivem,“ popsal referent zeleně odboru životního prostředí a zemědělství města Frýdek-Místek Jakub Vicher. V rámci projektu pracovníci odstraní skládky biologického odpadu v okolí a zajistí likvidaci křídlatky.
Staňte se členy FB skupiny Život v Moravskoslezském kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Opravy čekají i další rybníčky, bude v nich žít spousty živočichů
Větší zásah je v plánu u hrází tří dalších rybníčků, které budou pro svůj nedobrý stav nahrazeny dřevěnými stupni z jedlových nebo modřínových kůlů. Na rozdíl od první tůně nemají a nebudou mít trvalou vodní hladinu, ale vznikne zde mokřad. U tří nádrží bude zároveň zvolen různorodý postup úpravy, čímž vznikne více stanovišť na jednom místě. V místě tak bude žít více rostlin a živočichů. „Jde o jedinečné místo v našem Frýdeckém lese, které si z dřívějška vybaví mnozí z místních. Je skvělé, že máme nyní možnost jej zvelebit, zachovat do budoucna a navrátit do něj život. Další výhodou revitalizace bude lepší zadržování vody v lokalitě a zlepšení mikroklimatu v blízkém okolí,“ uvedl primátor Frýdku-Místku Petr Korč.
Z obratlovců se v mokřadu bude dařit zejména obojživelníkům a plazům, jako jsou žáby, čolci, užovky, ale také různým druhům ptáků a malým savcům, například hlodavcům či netopýrům. Žít tam bude mnoho bezobratlých druhů klešťanek, znakoplavek, bruslařek, vírníků, jepic, okružáků, splešťulí, jehlanek a vážky.
Revitalizace vyjde na zhruba 1,4 milionu korun, přibližně 830 tisíc korun uhradí Norské fondy, přes 157 tisíc pak městu poskytne Státní fond životního prostředí.
První zmínky o vzniku tůněk jsou z roku 1949. Vybudovali je místní rybáři, pomocí důmyslného použití jednoduchých vzdouvacích a akumulačních zařízení. Nádrže byly až do 90. let minulého století využívané k odchovu pstružího plůdku. Poté rybáři svou činnost ukončili a rybníčky postupně chátraly.