Proč stávka?
Návrh rozpočtu na příští rok není v mnoha ohledech veselý. Ovšem jak upozorňují školské odbory, část finančních prostředků určená resortu školství není adekvátní jeho potřebám. Na platy učitelů, ale také nepedagogických pracovníků totiž dle odborů schází cca 8 miliard korun. „Nejedná se nám o bezbřehé nalévání peněz do vzdělávacího systému. Celá společnost čeká, že tato země se bude rozvíjet – ale to lze jen tehdy, když se bude rozvíjet vzdělávání,“ shrnul tak František Dobšík, předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků ve školství. Dle jeho slov schvalovaný rozpočet na rok 2024 počítá s navýšením peněz pro školství jen o 1,3 miliardy, což jde proti veškerým slibům, které z řad vlády zaznívaly.
Pracovníkům ve školství totiž bylo opakovaně slibováno navýšení mezd na 130 % mzdy v národním hospodářství, k čemuž reálně opět nedojde (jelikož základnou se mají stát mzdy roku 2022, nikoliv ty letošní). Kromě toho z plánu byli vyjmuti nepedagogičtí pracovníci. Těm by mzdy neměly růst vůbec. Vzhledem k tomu, že již nyní se řada škol právě vzhledem k neuspokojivým finančním podmínkám potýká např. i s nedostatkem pracovníků ve školních jídelnách, „řešení“, k němuž by mohli být ředitelé škol dotlačeni, je nasnadě. Peníze pro učitele budou muset přerozdělit. „Učitelé nejenže se ani v příštím roce nedočkají slibovaného navýšení platů na 130 % průměrné mzdy, ale v případě nepedagogických pracovníků se mzdy nenavýší vůbec. Odbory pak upozorňují, že ředitelé budou muset platy nepedagogů dofinancovávat z navýšení pro pedagogy, takže i to jejich navýšení bude ještě nižší, než se slibuje,“ shrnul situaci Tibor Hájek, člen Asociace ředitelů základních škol.
Ministerstvo stále „jedná“
Podle stávajícího ministra školství, Mikuláše Beka (STAN), si samozřejmě zvýšení platů zaslouží jak učitelé, tak i ostatní pracovníci ve školství. „Děláme vše pro to, abychom do rozpočtu školství dostali dost peněz, abychom splnili závazky vůči platům učitelů a ošetřili i všechny další pozice,“ uvedl v souvislosti s avizovanou stávkovou pohotovostí. Dodal však také, že jeho resort usiluje o zpomalení personálního nárůstu ve školství. Toho by pak chtěl docílit např. zvyšováním úvazků a navyšováním počtů žáků ve třídách (což nejen učitelé odmítají). Jak potom jednání ministerstva školství komentoval také Hájek, „změny a informace přicházející z ministerstva školství jsou prakticky každý den jiné, často si i protiřečí.“ Dodal také, že školství je za prioritu vždy označováno jen v rámci předvolební kampaně, následně však tato „priorita“ mizí.
Jednání by měla probíhat v následujících týdnech. Rozpočet pro školství bude dle slov ministra Beka finalizován až na přelomu prosince a ledna.
