
O skotských hradech se vypráví mnoho strašidelných příběhů, ale pověst toho nejstrašidelnějšího má právě hrad Glamis, sídlo rodu Bowes-Lyon. Vznáší se nad ním hrozivá kletba rodu Lyonů, hrabat ze Strathmore. Je to magické místo obklopené všudypřítomnou skotskou mlhou a spojené s tajuplnými duchy a navíc děsivým tajemstvím.
Musí hrát věčně
Nejslavnějším duchem je tu prý hrabě Beardie. Pověst o něm praví, že si jednou toužil zahrát karty, jenomže to byl zrovna církevní svátek a karetní hry byly zakázané. Beardie nemohl nikoho přemluvit, potrestal tedy několik sluhů a prohlásil, že bude klidně hrát se samotným ďáblem. Na hradní bránu zanedlouho zabušil tajemný cizinec. Hrabě Beardie se s ním zavřel v pokoji, a to bylo naposled, kdy ho někdo viděl – ostatně také jeho hosta. Místní přísahají, že někdy je v noci slyšet úpění a mnozí také viděli ducha pana hraběte, který je nucen hrát karty navěky.
Šedá paní a Bílá paní se tu též vyskytují
Janet Douglasová, lady Glamis, byla v roce 1540 obviněna z čarodějnictví a upálena, načež byl hrad zabaven králem Jakubem V. Obvinění se ale ukázala jako falešná a hrad byl rodu vrácen, jenomže duch lady Janet se zjevuje návštěvníkům hradu a říká se mu Šedá paní. Kaple hradu pojme 46 lidí, ale jedno místo je vždy ponecháno volné – to pro Šedou paní – dodnes se nenašel takový odvážlivec, který by se na ono místo posadil.
Na hradě se objevuje ovšem také Bílá paní – její přízrak spatřilo již mnoho osob, a to kupříkladu i z královské rodiny, ale příběh této paní není znám, neví se, o koho by se mohlo jednat.
Rod Strathmorů proslul spíše nechvalně
Ty nejstrašnější události jsou ale spojovány s hrabětem Patrickem Strathmorem, kruťasem, který proslul, bohužel nechvalně, během války místních klanů Lindsayů a Ogilvyů. Těmi druhými byl jednoho dne hrabě požádán, aby jim poskytl přístřeší. Nemohl mocnou rodinu odmítnout, a tak je pohostil, ale pak je nechal zazdít v tajné místnosti, kde nešťastníci nejprve z čirého zoufalství snědli své mrtvé druhy a nakonec stejně zemřeli hlady. Dodnes se prý z nepřístupných míst hradu ozývá zoufalý nářek.
O stejném hraběti se vypráví i další příběh, který je více než zneklidňující. V jedné z hradních komnat prý nechal věznit dítě, které se narodilo se znetvořením, nikdo dodnes neví jakým. Začalo se mu říkat Glamiská příšera.
Po celá staletí se hosté i badatelé pokoušeli nalézt všechny tajné hradní místnosti. Během jedné akce byli hosté požádáni, aby vyvěsili ručník z každého okna, na které uvnitř hradu narazí. Nakonec se zjistilo, že ručníky chybí v sedmi oknech. Ovšem kolik tajných komnat hrad skutečně skrývá?
Jaké tajemství je tak strašlivé?
Každopádně záhadné je, že vždy nejstaršího syna Strathmorů měl rodinný právník a správce majetku zasvětit do rodinných tajemství. Když se tak stalo u 13. hraběte, stal se z něj zasmušilý a úzkostlivý člověk. Zkrátka změnil se tak, že když jeho nejstarší syn dosáhl zletilosti, odmítl tajemství vyslechnout.
Také se říká, že správce majetku, mazaný a tvrdohlavý Skot, se nedal nikdy přemluvit, aby v zámku přenocoval.