Onemocněl vám rodič a vy se o něj potřebujete postarat. Pravidla pro ošetřovné se letos změnila

Zdroj: Pexels.com

Když vám onemocnění dítě, v prví řadě se obrátíte na babičku, aby vám jej pohlídala. Pokud ta „selže“, přichází na řadu uvolnění z práce na tzv. paragraf. Díky němu zůstanete s dítětem pár dní doma. Místo mzdy pobíráte ošetřovné. Je sice nižší, ale můžete o dítě alespoň v klidu pečovat, než se dostane z nejhoršího. Co ale dělat, když onemocní třeba váš otec či dědeček? Dát je na hlídání k babičce půjde asi jen stěží. Ošetřovné se naštěstí vztahuje nejen na dítě, ale také na dospělé. Odtud také pochází dřívější označení „OČR“, tedy ošetřování člena rodiny. Kdy na něj máte nárok a v jaké délce?

Nemocenské pojištění jako nutná podmínka

Ošetřovné je jednou z dávek nemocenského pojištění (k dalším patří např. nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, dlouhodobé ošetřované). Pokud jste např. klasický zaměstnanec, pak si nemocenské pojištění hradíte, tudíž máte na tuto dávku nárok. 

Kdo o ošetřovném rozhoduje

O potřebě ošetřování či péče rozhodně příslušný lékař osoby, která onemocněla, případně utrpěla úraz. Tedy např. praktický lékař vašeho nemocného otce uzná, že váš téměř 80letý otec potřebuje při těžké angíně vaši péči, protože zdravotní stav a věk mu již neumožňuje, aby se o sebe postaral sám, zároveň však stav nevyžaduje pobyt v nemocnici.

Délka ošetřovného

Ošetřovné na dospělého můžete čerpat maximálně 9 dní. Odborně se hovoří o tzv. podpůrčí době a upravuje ji § 40 odst. 1 Zákona o nemocenském pojištění. Výše ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.

Dřívější mezera v zákoně

Dříve platila podmínka, že ošetřovné dostanete pouze tehdy, pokud osoba, kterou ošetřujete (např. váš otec, dědeček), žije s vámi ve společné domácnosti. A zde byl problém. Pokud jste žili každý jinde a k otci jste se na pár dní přestěhovali, abyste se o něj v nemoci postarali, měli jste v podstatě smůlu. Nárok na ošetřovné padl nesplněním uvedené podmínky.

Pozitivní změna

V letošním roce však došlo ke změně zákona, po které praxe již dlouho volala. Paragraf 39 odst. 2 uvádí, že nárok na ošetřovné má zaměstnanec, který nemůže vykonávat v zaměstnání práci z důvodu ošetřování jiné fyzické osoby, která žije se zaměstnancem v domácnosti. Uvedené neplatí v případě:

  • ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé (např. děti, rodiče, prarodiče);
  • sourozence;
  • ošetřování manžela (manželky) / registrovaného partnera (partnerky) zaměstnance;
  • rodičů manžela (manželky)/registrovaného partnera (partnerky).

Takže o svého otce, babičku, bratra či tchýni se nyní můžete v případě nemoci postarat i tehdy, když nebydlíte společně, a budete mít nárok na ošetřovné, což dříve možné nebylo. Můžete rovněž pečovat o někoho, kdo s vámi není v příbuzenském vztahu, např. partner(ka), ale v tomto případě musíte splňovat podmínku společné domácnosti (zpravidla shodného trvalého bydliště). Jinými slovy, pokud s někým společně žijete, pro účely ošetřovného se příbuzenský vztah nezkoumá. Pokud společně nežijte, je příbuzenský vztah důležitý.

Zdroj: Zákon č. 187/2006 Sb., zákon o nemocenském pojištění v platném znění