OLOMOUC – Začátek jara je v Litovelském Pomoraví každoročně ve znamení vysoké aktivity komárů. Pokud příroda připraví pro vývoj jejich larev vhodné podmínky, obyvatele měst a obcí v okolí lužního lesa po dlouhé týdny sužuje komáří kalamita. Data ze speciálních senzorů pomohou městům a obcím v okolí chráněné krajinné oblasti (CHKO) Litovelské Pomoraví kontrolovat populace tohoto obtížného hmyzu.
Ve vybraných tůních lužního lesa mezi Olomoucí a Řimicemi instalovali odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého (UP) v Olomouci speciální senzory, díky nimž získají obce v okolí CHKO Litovelského Pomoraví na dálku údaje, podle nichž se rozhodnou, zda je v tůních nutné aplikovat postřik cíleně hubící komáří larvy, aby populace tohoto obtížného hmyzu nepřerostla únosnou mez. Početné vodní a mokřadní ekosystémy jsou totiž pro líhnutí komárů ideálním místem. Riziko přemnožení komárů podle odborníků v posledních letech navíc zvyšuje klimatická změna. „S rostoucími teplotami vody v tůních se totiž začíná zkracovat doba nutná pro vývojový cyklus jarních druhů komárů. Právě sledování teploty vody a úrovně zaplavení jsou klíčovými parametry pro zvládání aktivity komárů v tak heterogenním prostředí, jako je právě Litovelské Pomoraví,“ upozornil Jan Brus z katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty UP.
Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne. Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.
Komáři pod kontrolou
Odborníci z Přírodovědecké fakulty UP proto v několika tůních instalovali senzorové sety, které městům a obcím umožňují získávat informace například o teplotě vody, vzduchu či okolní půdy. Teplota vody totiž patří mezi důležité ukazatele, které mají vliv na vývoj larev. „Primárním sledovaným parametrem je informace o aktuálním zaplavení jednotlivých tůní, kterou získáváme pomocí dat z ultrazvukového čidla. Pracovníci samospráv, kteří mají monitoring tůní na starost, se pomocí následné vizualizace údajů z jednotlivých čidel ve webovém prostředí mohou v koordinaci s terénními pracovníky kvalifikovaně rozhodovat o případném postřiku,“ uvedl Jan Brus.
Senzorové sety budou v tůních Litovelského Pomoraví pracovat po dobu několika let bez nutnosti lidské obsluhy. Získané údaje v kombinaci s informacemi o skutečném líhnutí larev následně pomohou odborníkům vytvořit základ pro model předpovídající vývoj populace komárů. V terénu tak budou pracovníci měst a obcí sledovat pouze na aktuální stav líhnutí a početnosti komárů.
