Málokdo zpochybňuje, že ke klimatickým změnám skutečně dochází. V Rusku oteplení znamená posunutí severní hranice území, na kterém je možno efektivně zemědělsky hospodařit, o desítky až stovky kilometrů. Na jihu kontinentu, zejména ve Španělsku, se rozšiřuje území, na kterém už nelze zemědělství efektivně vůbec provozovat.
Klimatické změny zdaleka nejsou způsobeny jen působením člověka, ale sotva je lze lidskou činností napravit, a to zvláště když se na této snaze podílí pouze země Evropské unie a ostatní nejvýše připouštějí připravenost se v budoucnu podílet. EU se na produkci skleníkových plynů podílí asi z 9 %. Za minulou dekádu ale vzrostla jejich světová produkce o 17 % zejména v Indii a v Číně.
Mohlo by vás zajímat
Pod tlakem důsledků začali někteří poslanci Evropského parlamentu lehce protestovat, a to zejména ti z výborů pro průmysl a zemědělství. Naproti tomu poslanci z výboru pro životní prostředí žádali „ambicióznější“ cíle a závazky a přísnější omezení. Ostatní vyzdvihují jako své obrovské zásluhy nepatrné ústupky, které se daří propagátorům „Zeleného údělu“ vnutit.
Orgány Evropské unie nepodporují zemědělství členských států, zřejmě ho míní zničit. Z dotací musí být financována i nezemědělská činnost. Část zemědělské půdy větších podniků už nesmí být zemědělsky využívána, má být sníženo používání hnojiv o 20 % a pesticidů o 50 %. Ale v každé zemi o procenta stávající spotřeby, takže násobné rozdíly zůstanou. Zůstanou dramatické rozdíly ve výši státních dotací v jednotlivých státech, chudé dotují své zemědělce mnohem méně. Do nich pak vyvážejí svoje přebytky bohatší země. V Evropské unii je zakázáno využívání mnohých chemických prostředků, mnohých technologií, používání steroidů při výkrmu, nadměrné používání antibiotik, … Evropská komise lže, že se do Evropské unie nedostane zemědělská produkce ze zemí, které nedodržují unijní normy. Dostane. Nejčerstvějším příkladem z mnoha je ukrajinské obilí.
Do zemí EU se dovážejí také milióny tun krmiv z pozemků po vypálených pralesích. Dovážejí se na lodích přeměňujících mazut na kysličník uhličitý.
V celé EU byly už před několika lety zakázány klece rozměrů jen o málo větších než slepice. V České republice ovšem brzy vstoupí v platnost i zákaz obohacených klecí pro několik slepic, jak prosadily neziskovky a zejména Piráti hysterickou kampaní. Investice chovatelů budou zmařeny. Jsou povoleny chovy v halách vyžadující více pracovníků, je vyšší úhyn, snáze se šíří paraziti a infekce, slabší jedinci jsou uklováni. Nadnárodní maloobchodní řetězce nyní žádají vejce z těchto chovů „na podestýlce“, ale odmítají za ně zaplatit vyšší cenu.
V celé Evropě rostou ceny potravin v průměru asi o 30 % za rok. Mediální kampaň proti zemědělcům tvrdí, že na vyšších cenách vydělávají zemědělci a zpracovatelé. Ne, zemědělcům stoupají náklady na energie, hnojiva, krmiva, vodu, osiva, strojní vybavení, na mzdy zaměstnanců, … Podobně jsou na tom pekaři, masný a mlékárenský průmysl, výrobci krmiv, … Daleko nejvyšší podíl na zisku mají i nadále maloobchodní řetězce.
Evropský parlament se v posledních měsících opakovaně zabýval usnadněním vývozu ukrajinské zemědělské produkce, proto byla zrušena cla. Mělo se prý zabránit hladovění v zemích Afriky a Blízkého východu. Většina produkce skončila v evropských zemích. „Prodáváme tam, kde je poptávka, dovážet na velké vzdálenosti by produkci prodražilo“, vysvětlil ukrajinský náměstek ministra zemědělství. Největšími ukrajinskými vývozci jsou nadnárodní korporace. Vývoz obilí z Ukrajiny do EU znamená tragédii pro zemědělce hlavně v Polsku a Rumunsku. Problematická je také kvalita kvůli dlouhému skladování v nevhodných podmínkách a kvůli vysokému používání pesticidů.
Zemědělství se v EU stává neatraktivní činností. Všude dramaticky ubývá mladých lidí, kteří by chtěli pracovat v zemědělství. Zemědělci mají vysokou sebevražednost.
Orgány EU prosazují mimo jiné omezení zavlažování a snížení chovu jatečných zvířat. Proteiny chtějí nahradit hmyzem. Obaly potravin mají být vratné, a/nebo z rozložitelných materiálů. Nehledí na náklady a nutnost dodržení hygieny.
Bojovníci za Green Deal rádi užívají pojmu „udržitelnost“, jenže změny, které prosazují, jsou neudržitelné. Ekonomové neznalí poměrů v orgánech EU předpokládají, že ke změně směrem k odbourání nároků Green Deal musí dojít prostě proto, že je to z hospodářského hlediska nutné. Jenže racionalita eurokratům nepřekáží v rozhodování.
Změna vyžaduje odvahu. Například bavorský premiér Markus Söder trvá na odstřelu dosud chráněných, přemnožených vlků. Občané si budou vynucovat změny a jedině odvážní politici je prosadí. Jenže napáchané škody jsou už nyní obrovské…
MUDr. Ivan David, CSc.
poslanec Evropského parlamentu za SPD,
člen frakce Identita a demokracie, člen Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova
